Nečas si bude na pondělním summitu EU klást podmínky u podpisu paktu o fiskální unii

To, aby se Česko mohlo účastnit jednání zemí platících eurem, aniž by bylo součástí eurozóny, bude na pondělním vrcholném summitu Evropské unie prosazovat premiér Petr Nečas (ODS). Vyplývá to z mandátu na Evropskou radu, který ve středu projednávají ministři Nečasova kabinetu.

Se stejným požadavkem už v úterý přišel polský premiér Donald Tusk. Ačkoliv se Polsko neřadí mezi členy eurozóny, bude u podpisu smlouvy o fiskální odpovědnosti chtít, aby jednání nebyla určena výhradně státům eurozóny. Pokud to příslušný článek smlouvy neumožní, pakt o rozpočtové odpovědnosti za Polsko nepodepíše.

"Pokud Polsko nezíská adekvátní status účastníka setkání zemí eurozóny, který by nám dal pocit, že se podílíme na rozhodování, bude pro nás obtížné smlouvu o rozpočtové odpovědnosti podepsat," uvedl Tusk.

Přestože Polsko nebude disponovat rozhodovací pravomocí, Tusk chce, aby se těchto jednání mohl účastnit v roli pozorovatele.

Z mandátu na Evropskou radu jasně vyplývá, že premiér Petr Nečas (ODS) bude na pondělním summitu šéfů států a vlád v Bruselu prosazovat stejné podmínky jako právě Polsko.

"Na základě smlouvy o fiskální odpovědnosti vznikne jakási nová rada zemí eurozóny," vysvětlil podstatu Mediafaxu důvěryhodný zdroj, podle kterého bude rada obdobou současných formací, jako je například rada ministrů financí, zahraničí nebo zemědělství.

A právě schůzek této nové rady se bude Česko, stejně jako Polsko, chtít účastnit.

Vláda na svém minulém zasedání přijala rámcovou pozici, podle které by měli o nové smlouvě rozhodnout občané v referendu. ODS a VV přehlasovaly přitom názor TOP 09, která plebiscit odmítala – podle ní by jasné a kladné stanovisko měla zaujmout sama vláda.

Zatím není jasné, kdy by takové referendum mělo proběhnout. Premiér Nečas i vicepremiérka Karolína Peake (VV) se nicméně přiklánějí k názoru, že by takové hlasování bylo na místě až ve chvíli, kde bude země zároveň rozhodovat o přijetí jednotné evropské měny.

Česko by nebylo jediné, kdo by se ke smlouvě o fiskální unii nepřipojil. Odmítla ji Velká Británie, váhá i Maďarsko. Povinně musí nový dokument odsouhlasit 17 členských států eurozóny. Platit bude přitom od chvíle, kdy mu řekne ano aspoň 12 zemí.

Nová mezistátní dohoda by podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye měla obsahovat přísnější rozpočtová pravidla. Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP.

Eurozóna chce také důsledněji trestat rozpočtové hříšníky. Sankce za to, že deficit veřejných financí přesáhne tři procenta HDP, by nově měly být automatické. Zvrátit je bude možné jen rozhodnutím kvalifikované většiny členských zemí.

Autor: Petra Hrubá