Vláda schválila půjčku MMF ve výši 38 miliard korun

Částku ve výši 38 miliard korun půjčí Česká republika Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na stabilizaci eurozóny. Ve středu se na tom dohodli ministři vládního kabinetu Petra Nečase (ODS), agentuře Mediafax to potvrdil zdroj obeznámený s jednáním.

"Půjčka ve výši 1,5 miliardy eur je schválená," potvrdil Mediafaxu důvěryhodný zdroj.

Peníze do Evropské unie poputují z devizových rezerv České národní banky (ČNB). "Vedli jsme s ministrem financí a guvernérem České národní banky dlouhé debaty, z nichž vykrystalizoval tento návrh," řekl na úvod premiér Petr Nečas (ODS). Z procesního hlediska je situace podle něj taková, že vláda schválila žádost České národní bance (ČNB) o poskytnutí devizových rezerv ve výši maximálně 1,5 miliardy eur.

"Řešení je doprovázeno státní zárukou za úvěry poskytnuté MMF," doplnil slova premiéra ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a dodal, že je to pro případ, kdyby MMF nebyl schopný půjčku splácet.

Ministr financí je nyní pověřený, aby požádal členy bankovní rady ČNB o poskytnutí devizových rezerv. "Nemůžu předjímat, jak se sedm členů bankovní rady rozhodne. Kdyby žádost zamítli, do 30 dnů budu muset vládě předložit alternativní řešení," vysvětlil další postup ministr Kalousek a zdůraznil, že ve středu schválená varianta je pro český rozpočet nejšetrnější.

ČTĚTE TAKÉ:
Analytici: Půjčkou pro MMF dáváme najevo, že Evropu chceme podporovat

Podle předsedy vlády tímto rozhodnutím Česko Evropě vysílá dva signály. "Prvním z nich je ten, že nám záleží na stabilitě eurozóny a že situace nám není lhostejná," prohlásil. Druhou zprávou je zároveň to, že chceme ukázat, že Česko patří mezi ekonomicky zdravé státy, které si půjčku můžou dovolit poskytnout. Premiér použil malé přirovnání. "Stádo jménem Evropská unie se rozděluje na dvě skupiny, a to zdravé kusy a nemocné kusy. "A považuji za nezbytné, aby Česká republika patřila mezi zdravou část stáda," dodal.

Premiér Nečas zároveň připustil, že částka, která se MMF poskytne, problémy nevyřeši. "Půjčka reálně z hlediska eurozóny nic neřeší, má to politickou rovinu spíše než praktické řešení problému," řekl.

ČNB podle něj nemá k půjčce vřelý vztah, ale jedná se o zahraničně-politické rozhodnutí.

Premiér spolu s ministrem financí nastínili i způsob výpočtu konkrétní částky, které Česko MMF půjčí. "Vzali jsme si částky ostatních zemí neeurozóny a srovnali jsme je na hlavu," vysvětlil premiér s tím, že výše je srovnatelná s tím, co poskytne Polsko.

Premiér Petr Nečas (ODS) byl zpočátku vůči půjčce na záchranu eurozóny skeptický. Po předchozím jednání svého kabinetu premiér uvedl, že částka by musela být velmi výrazně nižší než je eurozónou požadovaných 89 miliard korun. Naopak strana TOP 09 od počátku diskusí apelovala na to, že Česko by se na půjčce mělo podílet.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na středeční zasedání kabinetu přinesl už konkrétní návrh parametrů, jehož výsledkem byla částka 38 miliard korun.

Na půjčce MMF se vloni v prosinci dohodli lídři Evropské unie v Bruselu. 150 miliard eur mají poskytnout státy eurozóny, dalších až 50 miliard mohou přispět další členské země unie. Na Česko podle původních propočtů vyšla suma 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun.

Půjčku už odmítl prezident Václav Klaus, jasně ji podporuje naopak TOP 09. Podmínky pomoci zatím nejsou hotové. Státní rozpočet by v případě, že se Česko MMF půjčit odhodlá, přišel o peníze kvůli horšímu úročení. Mohlo by jít až o miliardu korun ročně.

Sedláček: Půjčka může Česku v budoucnu přinést silnější vyjednávací pozici

Půjčka ve výši 1,5 miliardy euro (38 miliard korun), kterou se česká vláda ve středu rozhodla poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na pomoc eurozóně, může v budoucnu ČR v Evropě přinést silnější vyjednávací pozici. Ve středu to uvedl hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček.

"Nepůjčujeme Evropě, ale MMF, a ten je věřitelem skutečně poslední instance. Pokud věříme, že nám půjčku fond nesplatí, de facto věříme v jeho bankrot. A pokud MMF zbankrotuje, pak Bůh s námi. Veškeré naše rezervy nám budou k ničemu," napsal Sedláček na své osobní stránce s tím, že dnešní pomoc MMF by pro Česko v budoucnu mohla znamenat získání silnější vyjednávací pozice v rámci Evropy.

Evropská unie původně od České republiky očekávala půjčku ve výši devadesáti miliard korun, proti té se ale postavili jak prezident Václav Klaus, tak guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Právě z devizových rezerv ČNB devizových by se půjčka měla uhradit.

"Pokud se vláda na ČNB obrátí, tak bankovní rada jako nejvyšší orgán ČNB tuto věc pečlivě a odpovědně zváží," řekl agentuře Mediafax mluvčí centrální banky Marek Petruš.

Sociální demokracie i Věci veřejné půjčku vítají

Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) i zástupci VV schvalují kroky vlády, která ve středu potvrdila půjčku MMF ve výši 38 miliard korun. Celou dobu ČSSD podporuje účast na smlouvě o fiskální únii, jejíž součástí je právě tato půjčka, informoval ve středu Mediafax Zaorálek.

"Je to věc, která je nějakým způsobem předjednaná ministrem financí Kalouskem, a věřím tomu, že vláda nebude trvat na myšlence referenda," řekl Zaorálek. Podle něj je referendum týkající se fiskální unie nesmysl. "To je téma naprosto nevhodné pro všelidové hlasování a myslím, že o to nebude ani velký zájem ze strany veřejnosti," uvedl Zaorálek. Podle něj je to velmi odborná debata, kterou by měli projednat odborníci. "Chceme také, aby se Česká republika zapojila do paktu Euro plus, což je něco, co jsme zatím nepřijali a to pokládáme za chybu," doplnil Zaorálek.

S půjčkou souhlasí i zástupci Věcí veřejných. "Je to jeden z několika kroků, jak uklidnit bankovní trh v Evropské unii. A půjčka MMF je nejvíce bezpečná," řekl Mediafaxu poslanec Radim Vysloužil (VV). "Vzhledem k tomu, že se rozhodnutí o půjčce zásadně snížilo, tak souhlasím," dodal ekonomický expert VV Michal Babák.

O něco zdrženlivější byl ve své reakci ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. "Je to jednoznačně politické rozhodnutí vlády," řekl Mediafaxu. Vítá, že částka, kterou Česko nakonec MMF poskytne, bude výrazně nižší než původně diskutovaných 90 miliard, dodal. "Je tam tedy i menší riziko ztrát – v tom ohledu, že je tato půjčka nízko úročená. Tuto stránku věci se vláda snaží vyvážit určitou prestiží, že se Česko do pomoci symbolicky zapojí," myslí si Dolejš.

Otázkou ale podle něj nadále zůstává, zda má půjčka smysl, tedy zda je řešením ekonomické situace evropských zemí. "Podle mého názoru žádné kardinální řešení nepřinese a dluhové problémy budou i nadále pokračovat," řekl Dolejš.

Autor: František Bůžek, Martina Týblová, Petra Hrubá, Ondřej Fér