Vláda i ČNB za poskytnutí půjčky MMF sklízejí kritiku ekonomických analytiků

Převážně kriticky se ekonomičtí analytici staví ke způsobu, jakým se vyjednávalo o české půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) i to, že se ji Česká národní banka (ČNB) rozhodla podmíněně schválit. Vyplývá to z vyjádření, která ve čtvrtek poskytli agentuře Mediafax.

Rada ČNB se ve čtvrtek rozhodla uvolnit ze svých devizových rezerv v přepočtu téměř 38 miliard korun, které chce MMF použít na záchranu evropské měny. Rada ČNB si vymínila, že se stát zaručí i za předchozí půjčku z doby vlády Mirka Topolánka (ODS), které ČNB poskytla 1,3 miliardy eur. Centrální banka žádá o garanci v souhrnu 2,53 miliardy eur.

ČTĚTE VÍCE:
ČNB podmíněně souhlasí s půjčkou MMF, z devizových rezerv vydá 1,5 miliardy eur

"Doufal jsem, že rada rozhodne nezávisle a se zdravým rozumem, tedy že její stanovisko bude zamítavé," řekl agentuře Mediafax děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík. "Teď je především na ministru Kalouskovi, aby vysvětlil občanům, že záruky, které bance nabídnul, budou ze svých daní muset zaplatit právě oni."

"Nepůjčujeme Evropě, ale MMF, a ten je věřitelem skutečně poslední instance. Pokud věříme, že nám půjčku fond nesplatí, de facto věříme v jeho bankrot. A pokud MMF zbankrotuje, pak Bůh s námi. Veškeré naše rezervy nám potom budou k ničemu," uvedl hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček s tím, že poskytnutí půjčky může Česku v Evropě do budoucna zajistit výhodnější vyjednávací pozici. Současně Sedláček kritizoval průtahy, které poskytnutí půjčky provázely.

Podle ředitelky Next Finance Markéty Šichtařové se koaliční politici snaží hájit svou pozici v zahraniční politice. "Samozřejmě, že na různých jednáních v Bruselu je příjemnější sedět mezi vrcholnými evropskými politiky, kteří ekonomice rozumí jako koza petrželi, jako někdo, kdo chce Evropě skutečně pomoci," řekla agentuře Mediafax Šichtařová. "Čeho dosáhneme tím, když Evropě půjčíme? My tím docílíme jedné jediné věci. Tyto peníze, pravděpodobně půjde celkově o 200 miliard euro, budou uvolněny na jihu Evropy. Budou uvolněny naráz tak, aby vlastně byl jih Evropy schopen splatit svoje staré dluhopisy a půjčit si někde nově, aby prostě svůj dluh tak trošku znovu navýšil," soudí Šichtařová.

Podle lednových údajů dosahovaly devizové rezervy ČNB na konci loňského roku 30,838 miliardy eur oproti listopadovým 30,737 miliardy. Rezervy se zvýšily i v korunovém vyjádření, a to o 17,363 miliardy korun na 795,629 miliardy korun. Naopak v dolarech se objem rezerv meziměsíčně snížil o 1,413 miliardy na 39,9 miliardy dolarů.

Autor: Ondřej Fér