MF v letošním roce očekává stagnaci české ekonomiky

V roce 2012 počítá ministerstvo financí (MF) se stagnací české ekonomiky, reálný hrubý domácí produkt (HDP) by měl vzrůst o 0,2 procenta, MF o tom informovalo v úterý. V porovnání s poslední prognózou se jedná o snížení o 0,8 procentního bodu.

„Změna oproti říjnové makroekonomické predikci je dána zejména další eskalací problémů v eurozóně a zhoršenými makroekonomickými vyhlídkami našich hlavních obchodních partnerů,“ uvádí MF. Za loňský rok by podle ministerstva měl HDP vzrůst o 1,8 procenta (říjnová prognóza 2,1 %). V roce 2013 by se měl ekonomický výkon zvýšit o 1,6 procenta.

Spotřebitelské ceny by letos měly vzrůst o 3,2 procenta, v roce 2013 by měla průměrná míra inflace podle odhadu MF dosáhnout 1,5 procenta.

„Situace na trhu práce by měla odrážet pomalý růst ekonomiky a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího vývoje. Míra nezaměstnanosti (měřená metodikou VŠPS, která je odlišná od metodiky registrované nezaměstnanosti užívané MPSV) by z loňských 6,7 procenta měla letos vzrůst na sedm procent, k dalšímu mírnému nárůstu nezaměstnanosti by mělo dojít i v roce 2013,“ odhaduje MF.
 
Poměr deficitu běžného účtu platební bilance k HDP by měl zůstat na udržitelné úrovni, v letošním roce by měl dosáhnout 1,6 procenta. „Vzhledem k vysokým nejistotám ohledně dalšího vývoje v eurozóně je nová predikce zatížena významnými riziky směrem dolů a s naprostou jistotou nelze vyloučit ani opakování recese z přelomu let 2008 a 2009. Další vývoj české ekonomiky bude do značné míry záviset na tom, zda a jak rychle se podaří současnou situaci v problémových zemích eurozóny vyřešit,“ upozornil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Podle poslední makroekonomické prognózy České národní banky (ČNB) by se HDP České republiky mělo letos zvýšit o 1,2 procenta. ČNB pro letošní rok počítá také s alternativním scénářem s krizí v eurozóně, která by zasáhla i českou exportně zaměřenou ekonomiku. V tom případě by HDP poklesl o 0,4 procenta. „Rizika prognózy jsou vychýlena směrem ke stabilitě úrokových sazeb v duchu alternativního scénáře. Za hlavní protiinflační rizika považujeme pomalejší růst mezd a výrazné zhoršení očekávaného zahraničního ekonomického růstu,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. „Významným proinflačním rizikem je naopak naplnění alternativního scénáře prognózy stagnace eurozóny a slabší kurzy koruny vlivem nálady na trzích,“ dodal Singer. Aktuální prognózu zveřejní ČNB ve čtvrtek 2. února po skončení měnového jednání.

Autor: Tomáš Čížek