Microsoft: Češi a Slováci patří v základní bezpečnostní gramotnosti ke špičce v Evropě

Základní informace o počítačové bezpečnosti má 82 procent Evropanů a celých 90 procent Čechů a dokonce 96 procent Slováků. Vyplývá to z evropské studie bezpečnostní gramotnosti mezi jedenácti tisíci respondentů, jejíž výsledky v úterý zveřejnila společnost Microsoft.

Pouze čtyři procenta obyvatel Evropy a devět procent českých respondentů se však dokáže bránit i pokročilým hrozbám, jako je například ztráta online identity. Průzkum vznikl u příležitosti Dne bezpečnějšího internetu, který letos připadá na 7. února.

"Prevence je v oblasti internetové bezpečnosti nejúčinnější ochranou. Proto jsme v roce 2010 spolu s partnery spustili portál Bezpečnýinternet.cz, kde naleznou lidé všech úrovní znalostí rady a doporučení týkající se internetových hrozeb a možností ochrany. Své znalosti si mohou na webu rovnou otestovat," řekla za projekt Bezpečnýinternet.cz mluvčí společnosti Microsoft Markéta Kuklová.

Studie bezpečnostní gramotnosti ukázala, že v oblasti znalostí bezpečného používání počítače jsou nejohroženější skupinou uživatelé ve věkové kategorii 45 až 59 let. Senioři nad 60 let jsou na tom paradoxně o několik procent lépe. V oblasti zabezpečení osobních dat na internetu vykazuje dobré nebo výborné znalosti 95 procent mladých do 24 let, ale pouze 70 procent uživatelů starších 45 let.

Ve srovnání s evropským průměrem je v Česku a také na Slovensku výrazný rozdíl ve znalostech a přístupu k počítačové bezpečnosti mezi muži a ženami. Zatímco v celkovém hodnocení jsou pozice žen a mužů vyrovnané a alespoň základní znalosti má a využívá je 83 procent mužů a 81 procent žen, v Česku základní znalosti chybí čtyřem procentům mužů, ale pětině žen. Na Slovensku je poměr podobný – základy si potřebují doplnit dvě procenta mužů, ale jedenáct procent žen. Výrazné jsou například rozdíly v používání hesel – silná hesla používá 81 procent mužů, ale pouze 55 procent žen.

"Z výsledků studie je patrné, že většina uživatelů si uvědomuje základní rizika a dovede se proti nim chránit. To je výrazný posun oproti minulým letům. Těší nás i pozitivní vliv bezpečnostních nástrojů ve Windows 7, Windows Live nebo Internet Exploreru 9, které pomáhají uživatelům chránit se proti internetovým podvodům," poznamenala Kuklová.

Největší slabiny zatím čeští i evropští uživatelé internetu vykazují v ochraně své osobnosti a identity na internetu. Pouze polovina účastníků studie se snaží omezit objem informací, které jsou o jejich osobě dostupné online. Obyvatelé Česka jsou ještě opatrnější, dostupnost osobních informací omezují tři čtvrtiny respondentů.

I v této oblasti se projevují rozdíly mezi muži a ženami v Česku. Zatímco evropský průměr ukazuje, že na sociálních sítích omezuje dostupnost informací přibližně polovina mužů i žen, v Česku má neveřejné profily 83 procent mužů, přičemž ženy se drží nízkého evropského průměru. Největší riziko panuje u dětí. Podle statistik společnosti Seznam.cz bylo za poslední rok zablokováno přes 19 tisíc účtů, které se přes sociální inženýrství pokoušely z dětí vylákat intimní materiál, peníze, sex nebo osobní údaje.

Na negativní trend vývoje internetové bezpečnosti reagovaly už v létě 2010 společnosti Microsoft, Česká spořitelna a Seznam.cz, které společně založily projekt Bezpečnýinternet.cz a s podporou Policie České republiky, sdružení CZ.NIC, serveru Hoax.cz a společností Pierstone a Quantasoft jej nadále rozvíjí.

Například na webu projektu www.bezpecnyinternet.cz najdou zájemci všech věkových kategorií informace nejen o rizicích spojených s užíváním internetu, ale také o způsobech, jak těmto rizikům v podobě podvodných nabídek, útočných virů nebo emailů zjišťujících osobní data předcházet, a jak se jim účinně bránit. Od podzimu 2011 jsou informace o projektu dostupné rovněž na facebookovém profilu a v diskusi na portálu Lidé.cz.

Studie bezpečnostní gramotnosti Microsoft Computing Safety Index vznikla dotazováním více než 11 tisíc návštěvníků formou online dotazníků ve 27 zemích včetně České a Slovenské republiky a zahrnovala otázky týkající se znalostí o počítačové bezpečnosti a praktického využívání nástrojů pro zajištění bezpečnějšího přístupu k internetovým službám.

Filip Sušanka