Klíčový svědek v kauze žhářů z Vítkova odmítl ze strachu o život vypovídat

Dobrovolný hasič, který upozornil policii den po útoku na romskou rodinu ve Vítkově na stopu pachatelů, odmítl ve čtvrtek vypovídat. Odvolal se na strach o svůj život poté, co některá média údajně zveřejnila jeho totožnost.

"Mám strach o svou rodinu, včera v médiích zveřejnili mé jméno. Rozhodl jsem se, že vypovídat nebudu, všechno už jsem řekl na policii," řekl klíčový svědek. Ten měl vypovídat před soudem poté, co hlavní líčení pokračuje odpoledne bez přítomnosti obžalovaných. Soudce namítal, že se dohodl ve středu se svědkem, že vypovídat bude.

Soudce poté předvolal Annu Sivákovou, Natálčinu matku. V noci při útoku spala v místnosti spolu s Pavlem Kudrikem a dětmi. "Probudila jsem se a v pokoji hořelo. Nebylo nic vidět, slyšela jsem křik, věděla jsem, že Natálka byla vedle mě. Pak jsem viděla, jak ji Pavel hasí dekou. Vytrhla jsem mu ji a utíkala s ní ven," popisuje Siváková. Venku se nerozhlížela a utíkala s dcerou do nemocnice. Po výpovědi Anny Sivákové se z vedlejší místnosti ozvaly přes reproduktory omluvy Ivo Müllera a Václava Cojocoru, Jaromír Lukeš a David Vaculík se opět nechtěli vyjádřit.

"Až Natálka vyroste, at jí to řeknou sami"

Obžalované poté přivedli zpět do soudní síně. Vypovídal Pavel Kudrik, otec Natálky. "Vzbudila mě rána, nevěděl jsem, co se děje. Natálka ležela na rozkládací sedačce a hořela. Začal jsem ji hasit dekou. Družka ji pak popadla a vyběhla s ní ven, já jsem se staral o další tři dcery," vzpomíná Kudrik, který se s popáleninami v nemocnici léčil asi šestnáct dní. "Jak to, že Natálka utrpěla tak rozsáhlé popáleniny a vy ostatní ne? Spali jste přece na jedné posteli," zajímal se obhájce Lukeše. Na to Kudrik nedokázal odpovědět. Nevěděl také, co do místnosti oknem spadlo, ani jestli je možné, aby láhev proletěla přes látku zavěšenou na okně, pod kterým spali. Na dotaz, zda byly v domě nějaké kradené věci, odpověděl, že ne. Přiznává však, že byl v minulosti čtrnáctkrát trestán za krádeže. Soud Kudrika vyzval, aby si prohlédl obžalované. "Nikdy jsem je neviděl," řekl. Scénář s reakcemi na výpověď se opakoval. Lukeš s Vaculíkem neměli otázky, Müller a Cojocaru se omluvili. "Kdybych věděl, že tam jsou lidé, nic bych tam neházel," opakoval Cojocaru. "Až Natálka vyroste, at jí to řeknou sami," reagoval na omluvy Kudrik.

"Řvali na nás Cikáni, shořte"

Dopoledne u soudu vypovídali i prarodiče popálené Natálky. Jako první vypovídala Vlasta Malá, babička Natálky. Večer žhářského útoku se spolu s Pavlem Kudrikem dívali na televizi, zbytek rodiny spal. "Najednou se ozvala rána, rozbilo se okno a začala nám hořet záclona, pak peřiny a televize. Já jsem vyběhla ven a zahlédla jsem odjíždět tmavé auto. Manžel běžel do kuchyně a snažil se hasit, jenomže nám netekla voda," popisovala Malá událost v domě, kde bydlela nepřetržitě 27 let. Popsala, že útočníci ji viděli, když z domu vyběhla ven na cestu. "Řvali na nás z ujíždějícího auta Cikáni, shořte," řekla Malá. Soudce svědkyni upozornil na rozpor ve čtvrteční výpovědi a dřívější na policii, kdy tvrdila, že jeden z útočníků stál ještě na cestě. "A není to jedno? Zapálili nás," ohradila se Malá.

K její výpovědi se obžalovaní Jaromír Lukeš a David Vaculík nechtěli vyjádřit. Druzí dva, Ivo Müller a Václav Cojocaru, činu litovali. "Chci se omluvit za to, co jsem udělal a je mi to líto," řekl Müller. Cojocaru namítl, že kdyby věděli, že v domě jsou lidé, nikdy by tam nic neházeli.

Ve výpovědi dopoledne pokračoval Václav Malý, dědeček Natálky. Popisoval, že v domě měli dvě místnosti a dílnu. V jedné místnosti žil Václav Malý s manželkou Vlastou, ve druhé Anna Siváková, Pavel Kudrik a jejich čtyři dcery. "Bydlíme v domě od roku 1983. Naše místnost měla od cesty dvě okna a dvě ze zahrady , Anička měla jen dvě okna od cesty. O dům jsem se staral, spravil jsem i střechu, byla v pořádku," řekl Malý.

V den útoku se domů vrátil až večer, unavený, a šel brzy spát. "Vzbudila mě žena, křičela, že hoříme. Viděl jsem plameny, hořelo mi i pyžamo, uhasil jsem se dekou. Pak jsem běžel přes zahradu pro vodu, ale když jsem se dostal zpátky do domu, už nešla elektřina a všude byl dým," popsal Malý. Dům Malým svěřil úřad s tím, že do něj město nebude investovat a veškeré opravy si musí udělat sami. Nájem žádný neplatili. Dům byl podle Malého omítnutý, měl vstupní dveře na zámek a dvě petlice. Na dotaz soudce, proč netekla voda, odpověděl, že se jim občas zasekl ventil. "Teď už je to všecko jedno, už nic nemám, všechno mi shořelo," řekl Malý a dodal, že od požáru se mu změnil život. "Je ve mně stres a někdy zlost, někdy se o tom člověku zdá, nejde to zapomenout."

Vaculík a Lukeš nechtěli výpověď Václava Malého komentovat. Cojocaru i Müller se omluvili. "Já vás chápu, jste mladí. Neznám tu vaši stranu, ale nechápu, odkud jste pochytili to vypalování," řekl Malý.

Autor: Ilona Honusová