Ústavní soud: Zákon o přestupcích na řidiče jezdící bez dokladů není příliš tvrdý

Ústavní soud ve středu nevyhověl návrhu ostravských soudců, kteří požádali o změnu zákona týkající se souběžného ukládání pokut a zákazu řízení motorových vozidel. Verdikt vynesl ústavní soudce Jan Musil, který ale zároveň připustil, že úprava sankcí za správní přestupky je v Česku chaotická.

Samosoudce Krajského soudu v Ostravě se u Ústavního soudu domáhal zrušení ustanovení části zákona o přestupcích - ostravským soudcům se totiž zdála být platná norma vůči šoférům příliš tvrdá.

Domnívali se, že v některých případech, v nichž je pachatel v přestupkovém řízení stíhán za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu, jsou sankce příliš přísné a kolidují s ústavními přepisy. "Ostravský soudce, který požádal o změnu zákona, měl za to, že některé uplatňované sankce odporují principům právního státu, porušují princip proporcionality a jsou v rozporu i se zákazem nadměrnosti zásahů do základních práv a svobod," řekl soudce Musil.

Ostravský krajský soud se obrátil na ústavní soudce na základě konkrétní kauzy. Jeden z občanů byl rozhodnutím Magistrátu města Ostravy uznán vinným spácháním přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu. Řídil totiž automobil, přestože nebyl držitelem řidičského průkazu, který mu předtím policie odebrala. Za spáchání tohoto přestupku jej magistrát potrestal pokutou 25 000 korun a zároveň i ročním zákazem řízení.

Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě se občan domáhal zrušení rozhodnutí. V žalobě tvrdil, že přestupek, jehož spáchání nepopírá, spáchal z jeho strany nevědomky a jen formální chybou - ta spočívala v tom, že nepožádal o vrácení řidičského oprávnění. "Řidič si je vědom, že se dopustil přestupku, ale souběžné uložení dvou sankcí - pokuty ve výši 25 000 korun a sankce zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvanácti měsíců - považuje za neadekvátní a nepřiměřené. Má za to, že jde o kumulování nepřiměřeně tvrdých trestů, které je navíc neproporcionální vzhledem ke společenské nebezpečnosti jeho přestupku," řekl ústavní soudce.

Soudce Jan Musil přitom připustil, že zatímco současnou právní úpravu sankcí ukládaných za přestupky je možno pokládat za vcelku vyhovující, úprava sankcí za jiné správní delikty je velmi špatná a chaotická. "Zejména výše sankčních sazeb není často proporcionální ve vztahu k typové závažnosti deliktu," řekl.

V současné právní úpravě podle něj chybí některé obecné instituty správního trestání, například úprava souhrnného a úhrnného trestu při spáchání více deliktů, podmínky pro zmírnění sankce pod spodní hranici sazby nebo upuštění od potrestání. "Žádná z těchto výtek se však netýká zákonného ustanovení posuzovaného v této věci," vysvětlil zamítnutí podání ostravského soudu Musil.

Autor: Jiří Nováček