Vyšetřovat trestnou činnost bílých límečků je stále složitější, říká šéf ÚOOZ Šlachta

Současné formy organizovaného zločinu páchaného tzv. bílými límečky jsou nesrovnatelné s dobou před 10 lety a jejich vyšetřování je stále složitější. V rozhovoru pro Mediafax to uvedl šéf Útvaru pro boj s organizovaným zločinem (ÚOOZ) Robert Šlachta.

"Současný organizovaný zločin, mluvíme-li o prorůstání do státní správy nebo samosprávy, je s dobou před pěti, deseti lety, nesrovnatelný. Změnila se nejen forma trestné činnosti, ale i metody, jakými zločinci pracují," podotkl Šlachta, jehož útvar se kromě aktivit teroristů, extremistů, cizojazyčných mafií či překupníků zbraní věnuje také domácím zločineckým strukturám.

Ty, jak ostatně ÚOOZ již několikrát upozornil ve svých výročních správách, stále rafinovaněji a hlouběji pronikají z prostředí ryze kriminálního do byznysu a odtud ke státním úředníkům, kteří rozhodují o výběrových řízeních, získání státních či evropských dotací a podobně. "Dochází k ovlivňování výběrových řízení a účelovému zřizování různých společností. Ze strany zločineckých organizací existuje snaha za úplatu nebo pomocí kompromitujících materiálů získávat osoby působící v bezpečnostních složkách státu a v nejvyšších orgánech státní správy a samosprávy, sestavovat skupiny osob na vyšších pozicích v institucích určujících přidělování dotací z EU," upozorňoval již před lety tento specializovaný policejní útvar.

"Stále častěji je zaznamenáván nebezpečný fenomén spočívající ve využití korupce a propojení s orgány státní správy, což může zásadním způsobem ohrožovat bezpečnostní situaci státu a důvěru ve státní instituce. Je zřejmé, že se jedná o efektivní způsob ovlivňování, kterého budou skupiny organizovaného zločinu nadále využívat pro dosažená svých cílů," varoval ÚOOZ ve zprávě v roce 2009 a v obměněné podobě varování každoročně opakuje.

Změna chování zločinců se podle Šlachty projevila i na vyšetřování závažných případů, které se pro kriminalisty stalo složitějším. Podle Šlachty to může souviset i s hromadnými odchody zkušených policistů od sboru v minulých letech, kteří poté našli nejrůznějších uplatnění v soukromém sektoru - od angažmá u miliardářů až po pochybné bezpečnostní agentury. S sebou si však vyšetřovatelé a operativci odnesli nejen cenné informace a letité zkušenosti, ale především znalost kriminalistických metod, jejichž vyzrazení druhé straně nyní může práci policistům komplikovat.

"Pachatelé využívají znalosti policejní práce, což se projevuje především na úrovni jejich konspirace. Setkávají se na místech, kam je pro nás těžké proniknout, ať už s technikou nebo osobně," poznamenal Šlachta s tím, že to nutně neznamená vzdálené exotické destinace, ale může jít i o neobvyklá místa, jako například saunu. Novým fenoménem je také využívání moderních komunikačních technologií, např. IP telefonů nebo Skype, ale i sociálních sítí. Velkou komplikaci proto Šlachta spatřuje ve zpřísnění podmínek, za jakých se policie může dostat k údajům telefonních operátorů a poskytovatelů připojení k internetu.

Vzhledem k tomu, že pachatelé trestné činnosti detailně znají například i způsoby policejního sledování, dokážou se mu úspěšně bránit. Klasickým způsobem podle Šlachty je například několikanásobná změna místa schůzky těsně před jejím konáním. Velkou roli v tzv. kriminalitě bílých límečků pak hrají různé obchodní firmy nebo právní kanceláře, jejichž služeb pachatelé oficiálně i skrytě využívají. Vyšetřování složitých finančních machinací, které organizovaný zločin provázejí, tak často přivádí detektivy ÚOOZ na pole působnosti Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, se kterým na vyšetřování spolupracují i ve společných specializovaných týmech.

Michal Hrbek