Mohu vytvořit most mezi sebou a světem, říká režisérka Ondi Timonerová

Americká režisérka Ondi Timonerová přijela na 44. ročník filmového festivalu v Karlových Varech představit svůj dokumentární film Žijeme na veřejnosti. V rozhovoru pro televizi ČT24 hovořila o svých profesních začátcích a dokumentární činnosti.

Z pěti tisíc hodin materiálu natáčených po dobu deseti let vytvořila Timonerová devadesátiminutový dokumentární film Žijeme na veřejnosti.

Původně se však režisérkou nikdy stát nechtěla. "Chtěla jsem být hudebnicí, nahrála jsem v 16 letech desku. Poté jsem šla na univerzitu Yale a chtěla jsem být senátorkou nebo prezidentkou. Zlom nastal v 19 letech, kdy jsem poprvé do ruky vzala kameru a hned jsem si uvědomila, že mohu vytvořit most mezi sebou a světem, že se mohu ptát na cokoliv. Mohu začít hovořit o tématech, která jsou kontroverzní," řekla Timonerová.

Jejím prvním režijním počinem byl dokumentární snímek vyprávějící o dvou hudebnících - Antonu Newcombovi a Courtney Taylorovi.

"Zajímala mě kolize mezi nimi a to, jestli si sama dokážu udržet integritu a dosáhnout na mainstremové obecenstvo. Snímek je o dvou zpěvácích, kteří mezi sebou mají velice složitý vztah, jakoby se každý z nich chtěl stát tím druhým. A já se dívám svýma očima na jejich kapely. Sledovala jsem je sedm let a původně jsem si myslela, že se jim budu věnovat rok. Ale čas je to, co dělá nejzajímavější příběh," uvedla režisérka.

V příběhu snímku Žijeme na veřejnosti je hlavním a velmi složitým hrdinou Josh Harris. Tento ambiciózní mladík přijel v roce 1984 do New Yorku, kde se snažil prosadit ve světě moderních technologií. O devět let později založil Pseudo.com, interaktivní internetovou televizi.

Harris se stal multimilionářem a začalo se mu přezdívat Warhol internetu. Později přišel s přelomovým projektem Quiet: We Live in Public. V podzemním prostoru vytvořil společnost s vlastními zákony, do které pozval stovky nadšenců, aby na 30 dní podřídili své životy všudypřítomným kamerám.

Timonerové se podařilo během deseti let vytvořit portrét vizionáře, který se stal odstrašujícím případem internetové evoluce. "Šlo mi o to, abych se vyznala v tom, co chce Harris říci tím, co dělá. Sama jsem osm let nevěděla, o čem film bude. Je to určitá fyzická podoba internetu. Bylo to ještě v době, než vznikl Facebook a podobné servery," dodala Timonerová.

Autor: Kateřina Vlasáková