Edice nejstarší české bible se dočkala vydání posledního dílu

Poslední svazek nejstaršího českého uceleného překladu bible byl ve čtvrtek slavnostně představen vedoucí edičního týmu Jaroslavou Pečírkovou. Prezentace Staročeské Bible drážďanské a olomoucké se zúčastnil i nový pražský arcibiskup Dominik Duka.

Český překlad Bible drážďanské z druhé poloviny 14. století je jeden z nejvýznamnějších textů z počátku českého písemnictví. V edičním vydání ji doplňuje i o něco mladší Bible olomoucká z počátku 15. století. "Originál rukopisu Bible drážďanské bohužel už neexistuje, shořel v roce 1914 ve městě Lovana," vysvětlila zařazení i olomouckého překladu Jaroslava Pečírková s tím, že se dochovaly fotokopie a opisy zhruba jedné čtvrtiny původního rukopisu.

Poslední pátý díl edičního díla s plným názvem Staročeská Bible drážďanská a olomoucká vydalo nakladatelství Academia letos v únoru. Tým doktorky Pečírkové tak dokončil práci, kterou v 80. letech započal Vladimír Kyas, který připravil první díly edice. "Nevěřil jsem, že se někomu podaří na jeho práci navázat a že se tak vydání posledního dílu dožiju," řekl vedoucí Centra biblických studií Petr Pokorný. Vladimír Kyas totiž v roce 1990 zemřel, aniž by se mu podařilo edici dokončit. "Zanechal po sobě jen strojově přepsaný text s několika málo poznámkami," uvedla Pečírková.

Ta Mediafaxu přiznala, že dát dohromady celý překlad byl velmi složitý proces. "Obtížné bylo všechno. Nemáme ten původní text a překlad se mnohokrát opisoval, takže tam vznikaly chyby a některá místa jsou úplně porušená, takže je obtížné dobrat se toho správného smyslu. Bylo také těžké to přepsat do nové češtiny, protože ten starý pravopis není úplně jednoznačný a někdy jsou tam možné různé interpretace," vysvětlila Pečírková.

Jazykovědkyně na publikaci pracovala společně se svým čtyřčlenným týmem z oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd od roku 2005.

Slavnostní prezentace posledního dílu edice se zúčastnil i nový arcibiskup pražský Dominik Duka. "Předpokládá se, že překlad drážďanské bible byl určen ženám, konkrétně ženskému dominikánskému klášteru sv. Anny. Vychází to z toho, že některé drsnější výrazy jsou eufemisticky opsány a dětství a narození Ježíše jsou popsány spíše maminkovským jazykem. Objevují se tam tedy výrazy děťátko, nemluvňátko nikoli Lukášův odborný název novorozenec," uvedl pro Mediafax arcibiskup s tím, že dílo mělo velký vliv nejen na další české překlady, ale vycházely z něj i středověké překlady německé.

Podkladem drážďanské bible byl latinský překlad takzvané Pařížské bible, které vznikla v pařížském konventu svatého Jakuba při sorbonnské univerzitě a stala se tak pro středověk jakýmsi vzorem. Podle Duky to ukazuje na vysokou kulturní vyspělost Prahy v době středověku. "Pražská univerzita byla první univerzitou za Alpami, právě proto také pařížský překlad putoval sem. Profesoři cítili potřebu mít takovéto vydání," doplnil arcibiskup.

Autor: Hana Rojková