Bruno Ganz hovořil na Febiofestu o své herecké kariéře

Švýcarský herec Bruno Ganz je jedním z nejvýznamnějších hostů letošního Febiofestu. Na páteční tiskové konferenci vyprávěl o svých snímcích, vztahu k Německu i o zobrazení Adolfa Hitlera ve snímku Pád Třetí říše.

Bruno Ganz přiznal, že se dlouho rozmýšlel, zda přijme roli Hitlera v kontroverzním filmu Pád Třetí říše. "Roli Hitlera jsem dlouho zvažoval. Kdyby mi ji nabídl někdo jiný než Němci, tak bych ji s největší pravděpodobností odmítl. Nijak zvlášť jsem nestál o to hrát Hitlera. Když mi to nabídl německý režisér, řekl jsem si, že bych se do toho měl pustit. Vzal jsem si tři měsíce na rozmyšlení, přečetl jsem spoustu knih o Hitlerovi a nakonec jsem roli přijal," uvedl známý herec, který nemohl německého diktátora pustit po natáčení z hlavy.

"Nejsem typ herce, který dokáže snadno zanechat stranou postavu na natáčení. Jedinou výjimkou byl právě Hitler. Uvědomil jsem si, že abych mohl přežít natáčení, tak musím na Hitlera absolutně zapomenout a dobře se vyspat. Bylo to velmi těžké, musel jsem si uvědomit rozdíl mezi sebou a postavou, ale dařilo se mi to během natáčení. Naopak, když byl film hotov, trvalo mi dlouho se od Hitlera odstřihnout a zbavit se ho," dodal Ganz.

Bruno Ganz pochází ze Švýcarska, ale v mládí se kvůli herecké kariéře přesunul do Německa. Ke švýcarské kinematografii má však pozitivní vztah. "Jsem Švýcar a dodnes ve Švýcarsku žiju, ale samozřejmě významnější bylo pro mou kariéru Německo. Je to větší země a je tam více možností. Mé zásadní filmové i divadelní role byly v Německu. Ale zároveň chci spolupracovat se švýcarskými tvůrci," řekl Ganz.

Herec získával postupně v Německu řadu filmových i divadelních nabídek. Zhruba 15 let považoval Německo za ideální domov a teprve v pozdějším věku se vrátil do rodného Švýcarska.

Ganz nechtěl hovořit o svých budoucích projektech, protože podle svých slov ze zásady nemluví o svých chystaných filmech.

Bruno Ganz vystudoval herectví na univerzitě v Curychu. Na filmovém a divadelním poli debutoval na začátku 60. let. Spolupracoval s celou řadou proslulých filmařů, například s Wimem Wendersem, Ericem Rohmerem či Wernerem Herzogem. Diváci si jej mohou pamatovat z filmů Americký přítel, Hoši z Brazílie, Nebe nad Berlínem, Markýza O, Upír Nosferatu, Nůž v hlavě, Věčnost a den, Pád Třetí říše nebo Baader Meinhof Komplex.

Ganz převezme v pátek na slavnostním zakončení Febiofestu Kristiána za přínos světové kinematografii.

Autor: Petra Buštíková