Autorka Stmívání o nové knize: Na začátku mě Bree nějak zvlášť nefascinovala

Agentura Mediafax přináší rozhovor s autorkou veleúspěšné upírské ságy Stmívání Stephenií Meyerovou, který u příležitosti vydání knihy Krátký druhý život Bree Tannerové, poskytla Ivana Moravičová z mediálního oddělení vydavatelství Egmont.

Postava upírky Bree se objevuje pouze na několika stránkách vašeho románu Eclipse. Čím byla pro vás tak zajímavá, že vás přiměla rozvinout její příběh do samostatné novely?

Na začátku mě Bree nijak zvlášť nefascinovala, byla pouze jednou z postav znovuzrozených upírů. Když jsem psala román Eclipse, existovalo tolik věcí, které se odehrávaly jakoby za oponou - tolik věcí, o nichž samozřejmě Isabella neměla tušení. A protože jsem se zaměřila na postavu Isabelly, nemohla jsem se příliš nořit do příběhu znovuzrozených. Avšak celou tu dobu jsem stále nosila v hlavě představu o tom, jakou roli by znovuzrození měli v příběhu hrát.

Kdy zejména vás ta myšlenka napadala?

Musela jsem na to myslet především, když jsem dávala dohromady zápletku: Isabella se nachází v tomto bodě příběhu, zatímco znovuzrození se nacházejí v bodě jiném. Abych to vše dokázala udržet pohromadě, sestavila jsem si nakonec den po dni kalendář měsíců května a června - což jsou právě ty měsíce, ve kterých se Eclipse odehrává - a do každého dne jsem si vepsala to, co dělá Isabella a zároveň to, co se odehrává v Seattlu. Takže příběhy znovuzrozených vždy tvořily velkou část příběhu románu Eclipse. A mě bylo tak trochu smutno z toho, že jsem žádný z těchto příběhů znovuzrozených nemohla nijak do románu začlenit. Bree je jediná ze znovuzrozených, která je v Eclipse zmiňována a je také jedinou, která je v kontaktu s Cullenovými (kterými je později zabita) a je i jediná, která se setká s Volturiovými na lesní mýtině. Ona žije nejdéle, takže logicky je i vypravěčkou příběhu. Jakmile jsem už jednou začala psát příběh viděný jejíma očima, její postava ožila. A jak se postupně blížil její nevyhnutelný konec, stalo se i pro mne čím dál tím těžší pokračovat dál. Zabít Bree pro mne bylo mnohem těžší, než zabít kteroukoliv jinou postavu, kterou jsem kdy ve svých románech vytvořila a zničila. I přesto, že jsem jí zabíjela již podruhé.

V jakém stádiu jste si uvědomila, že z krátkého příběhu, na kterém jste pracovala v rámci knihy Twilight sága: Oficiální průvodce, se stane samostatná kniha?

Došlo mi to, až když jsem to odevzdala nakladateli. Jediná věc, kterou jsem věděla, byl fakt, že tento příběh má o 80 tisíc slov méně než většina mých románů. Vždy jsem si přála, aby si lidé mohli přečíst příběh upírky Bree ještě před tím, než film půjde do kin. Proto, když mi bylo nabídnuto vydat příběh jako samostatný román, připadalo mi to jako skvělá příležitost své přání realizovat.

Proč je podle vás důležité, aby si lidé přečetli příběh upírky Bree ještě před uvedením filmu Eclipse do kin?

Film je vyprávěn z pohledu Isabelly. To nese spoustu omezení, vezmeme-li v úvahu, že se tolik věcí odehrává "mimo pódium". Zanechává to v divákovi pocit mnoha nevysvětlených záhad. Film má ale výhodu, že dává divákovi možnost sledovat události jinýma očima. Divák má ve filmu možnost vidět například, jak se vlci snaží ulovit Viktorii v New Moon - to čtenář prožívá pouze v náznacích. Ze všech knih ze ságy Twilight právě román Eclipse obsahuje nejvíce děje, který není nazírán očima hlavní hrdinky Bree. To je nezbytné proto, abychom dokázali pochopit určité dějové souvislosti a aby celý film zůstal pro diváka srozumitelný. I s vědomím toho, že do filmu byly začleněny některé prvky příběhu úpírky Bree, jsem doufala, že příběh by mohl vyjít knižně jako první.

Jak román ovlivnil samotný film Eclipse?

Zhruba v té době, kdy jsem začala pracovat na Guide, začala pracovat i Melissa Rosenbergová na scénáři k filmu Twilight. Přišla za mnou se spoustou otázek týkajících se toho, co se vlastně stalo v Seattlu. Ale protože filmový příběh nebyl na rozdíl od knihy vyprávěn ústy hlavní hrdinky Isabelly, měla Melissa více prostoru realizovat svou vlastní představu o znovuzrozených. Ona ale chtěla, aby se filmový příběh co nejvíce podobal příběhu, který jsem měla ve své hlavě já. Vyprávěla jsem jí tedy část příběhu upírky Bree, kterou jsem již napsala a ona byla nadšená. A její nadšení bylo pro mě tak nakažlivé, že jsem se na původně okrajovou postavu Bree zaměřila důkladněji. Román nesloužil jako předloha pro scény o znovuzrozených ve filmu Eclipse. Sloužil však jako předloha pro scény, které se tak nějak shodovaly s představami, jež jsem nosila v hlavě a podle nichž se pak scény ve filmu realizovaly.

Ještě dříve než samotný příběh začne, dovídáme se, že Bree je mrtvá. Jaký je to pocit zkoumat vesmír, který jste ve svých románech vytvořila, z té temnější stránky?

Nejdříve jsem si myslela, že to bude zábavné. Zaměřila jsem se mnohem víc na děj a zápletku, než na jednotlivé postavy příběhu - což pro mě není příliš typické. Také jsem se velice těšila na čas, který strávím s těmi skutečně "nejupírovatějšími" úpíry. Vymyslela jsem spoustu úžasných scén, plných destrukce, které jsem chtěla dostat na papír. Ale jak jsem stále více a více pozorovala tyto scény očima upírky Bree, její postava se pro mě stávala čím dál tím důležitější, mnohem důležitější, než původně zamýšlené scény zmaru a ničení. Čím více jsem se ztotožňovala s postavou Bree a s postavami jejích přátel, tím bolestnější pro mě bylo pokračovat dál. Nakonec to dopadlo tak, že ten očekávaný pocit nicoty a zkázy se projevil zcela odlišným způsobem, než jsem původně očekávala.

Jaké to bylo, psát příběh viděný jinýma očima, než jsou oči hlavní hrdinky románu Twilight Isabell? Způsobilo to, že jste pak začala vnímat jinak i některé věci z předchozího románu Eclipse?

Když tedy nepočítám Bellu, je to již potřetí, co píšu z pohledu některé z postav románu Twilight - také jsem již psala i z perspektivy Edwarda a Jakoba. Ve všech třech případech mi to přišlo naprosto přirozené. Když jsem psala z pohledu Belly, vždycky jsem ale věděla, co si myslí i ostatní postavy, které byly součástí příběhu. Jen jsem jejich myšlenky s ostatními postavami nesdílela, takže pro mě bylo zábavné některé hlasy vynechat. Pokaždé, když píšu z pohledu někoho jiného, tak si užívám tu jedinečnou možnost pozorovat postavu, kterou již znám, očima mých vlastních hrdinů. Když jsem se spolu s Bree vypravila na lesní paseku, všechny věci do sebe začaly hezky zapadat. Zbožňuji to, když mohu popisovat Bellu a Cullenovi způsobem, jakým je vnímá pouze Bree.

V románu Breaking Down Isabella cítí, jaké to je být jednou ze znovuzrozených. A nyní čtenáři uvidí, jak Bree prochází stejnou proměnou. Když jste nyní popisovala proměnu Bree, byla jste ovlivněna popisem přerodu Isabelly v předchozím románu, a naopak?

Naprosto. Neustále jsem tyto dvě postavy porovnávala, protože ačkoliv obě patří ke znovuzrozeným, mají naprosto odlišné zážitky. Isabella vstupuje do svého života upírky s mnoha přípravami, očekáváními a zatvrzelým odhodláním. Oproti tomu Bree neměla vůbec žádnou představu o tom, co se s ní děje a vchází do svého nového života zcela nepřipravená.

V průběhu celé ságy Twilight jsme byli seznámeni s bohatě členěnou hierarchií upírů. Je Bree jedinou postavou, stojící mimo jádro povahových typů Twilight ságy, kterou jste si vybrala pro samostatný příběh? Existuje ještě nějaká další postava, kterou byste ráda rozvedla podobně jako postavu Bree?

Mít dostatek času, mohla bych v podstatě napsat krátký příběh o každé z mých postav. Z některých by se zřejmě staly menší novely, z jiných zase romány a z dalších série na pokračování. Některé příběhy jsou velmi soudržné a ucelené, například rané dny nejstaršího upíra Aro, příběh Marcuse a Dydime, Jane a Aleca,Charloty a Petera, Alister nebo příběh Denalisových a mnoho dalších, kterým jsem nevěnovala tolik pozornosti. Většina těchto příběhů ale není pro román tak důležitá jako příběh upírky Bree, protože její postava přímo ovlivňuje hlavní dějovou linii románu. Velmi mě to bavilo, ale nevím, zda ještě někdy napíšu nějaký další podobný, doprovodný příběh.

Bylo lehčí nebo těžší, psát dál v duchu "Twilight vesmíru", který jste stvořila i poté, co spatřila světlo světa jeho filmová podoba?

Těžko říci, protože jádro příběhu Twilight ságy bylo napsáno ještě před uvedením prvního filmu. Filmy jsou pro mne velmi příjemným a zajímavým dodatkem ke knihám, ale nikdy neovlivnily a neovlivňují nápady, které nosím v hlavě.

Jako příjemce všech charitativních darů z prodeje knihy The Short Second Life of Bree Tanner jste si vybrala Červený kříž. Proč právě ten?

Byla jsem velmi dojatá tím, jak intenzivně lidé pomáhali katastrofou postiženému ostrovu Haiti. Mnoho komunit sdružujících fanoušky mých románů vynaložilo velké úsilí na založení podpůrných nadací a to na mě udělalo opravdu velký dojem. Tak jsem prostě chtěla na jejich snahu navázat. Myslím si, že je důležité, abychom nezapomněli ani na Haiti ani na Chile i přesto, že v současnosti jim média již nevěnují tolik pozornosti. Potřebují naši pomoc i nyní, protože to bude to trvat velmi dlouho, než se tyto země vzpamatují z katastrof, které je postihly.

Pokud byste měla poradit čtenáři, v jakém pořadí by měl číst jednotlivé romány vaší ságy, včetně chystané doprovodné novely The Short Second Life of Bree Tanner, jak by to pořadí vypadalo? Měl by dočíst třetí román Eclipse a pak se pustit do novely o Bree, nebo by měl přečíst i čtvrtý a poslední díl ságy Breaking Down a až pak se začíst do příběhu upírky Bree?

Kdybych se chystala přečíst si ságu Twilight poprvé, pravděpodobně bych si nejdříve přečetla příběh viděný očima Isabelly a až pak bych se zajímala o úhel pohledu dalších postav.

Autor: Karolína Skrčená