Karel Vachek: Mé filmy jsou nestvůrně dlouhé

Karlovarský festival uvádí ve svém programu retrospektivu významného českého režiséra Karla Vachka. Ten v neděli v karlovarském hotelu Thermal debatoval s novináři a mimo jiné zmínil, že jeho snímky jsou všechny stejné a nestvůrně dlouhé.

"Mé filmy jsou tak dlouhé, protože je tak udělám. Například teď stříhám film, už jsem na třech hodinách a potřebuju tam přidat další dvě figury," řekl v úvodu známý dokumentarista. "Teprve, když všechny myšlenky dořeknete, je film u konce," dodal.

Vachek mimo jiné mluvil o svém novém filmu Tmář a jeho rod, který bude mít premiéru na podzim. "Název snímku parafrázuje Klicperova Lháře a jeho rod," uvedl Vachek a dodal, že film začíná sledováním autobusů v Londýně, na kterých je napsáno: Bůh pravděpodobně není.

"To byla před dvěma lety taková krásná kampaň britských ateistů," řekl režisér. Podle producenta snímku Radima Procházky se snímek oproti Vachkovým zvyklostem natáčel na řadě míst světa, například v USA, Velké Británii, Japonsku, Polsku, Rakousku, Německu a na Slovensku.

Vachek také působí jako pedagog na pražské FAMU. Studovala u něj řada v současnosti již známých dokumentaristů jako je Filip Remunda, Vít Klusák nebo Martin Mareček. "To nejsou moji studenti, já si s těmi lidmi prostě povídám. Já se jimi omlazuji," uvedl režisér.

Vachek se domnívá, že to, co světu filmového dokumentu opravdu dal, je komplikovaná stavba příběhu. "O někom se mluví, ale v tu samou chvíli vidíte nebo slyšíte někoho jiného, ale furt se to k tomu vztahuje," vysvětlil.

Letos sedmdesátiletý Vachek patří mezi poměrně kontroverzní tvůrce. Jeho filmy mají buď zaryté příznivce, nebo zapřisáhlé odpůrce. Již za studií na FAMU v letech 1958 až 1963 proslul filmařskou komplikovaností, vysokou erudovaností a filozoficko-sociologickou hloubkou svých snímků. Jeho absolventský film Moravská Hellas osobně zakázal prezident Antonín Novotný.

V roce 1968 natočil slavný dokument Spřízněni volbou, uměleckou dokumentaci událostí okolo volby prezidenta (oceněno na MFF v Oberhausenu roku 1969). Poté znovu nemohl točit. Dělal scenáristu v Krátkém filmu, žádný scénář se nerealizoval. V roce 1979 emigroval do Spojených států, ale roku 1984 se vrátil a dělal pomocné práce. V roce 1989 přišla jeho rehabilitace. Od roku 1990 aktivně točí, výsledkem je tetralogie Malý kapitalista.

V nabídce karlovarského festivalu jsou nejen jeho snímky z 60. let, ale i filmy novější: například Nový Hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství nebo Co dělat? (Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu).

Autor: Karolína Skrčená