Eva Zaoralová: Mám radost, že přijela Micheline Presle

Umělecká ředitelka karlovarského filmového festivalu Eva Zaoralová v rozhovoru pro agenturu Mediafax hovořila o výběru filmů, světové kinematografii a o zahraničních filmových festivalech. Ráda bych v Karlových Varech přivítala například Meryl Streepovou, uvedla Zaoralová.

Který ze soutěžních filmů v hlavní sekci se vám nejvíce líbí?

Asi španělská Moskytiéra, kterou jsem vybírala na jaře v Madridu a která se líbila i mým kolegům z výběrové komise. Oceňuji ale i další filmy, zkrátka si stojíme za každým filmem, který je v soutěži.

A která z osobností letošního festivalu vás nejvíce zaujala?

Za tu krátkou dobu nemáte čas se s někým sžít, aby vám byl nějak bližší. Jsem velmi ráda, že tady byla Micheline Presle, ve filmu Hitler v Hollywoodu mne velmi zaujal její výkon, je neuvěřitelně vitální, a to i ve skutečnosti. Je úžasná profesionálka, ví, jak se má na publikum usmát, kdy zamávat, a je velice sympatická.

Koho byste si přála v dalších letech na festivalu potkat?

Byla bych velice ráda, kdyby se nám na festival podařilo dostat Alaina Resnaise, ale to už se asi nepodaří. Je to pán v letech a už nerad cestuje. Pokoušeli jsme se několikrát do Varů pozvat také Jeanne Moreauovou, ale ta nám účast také odmítla. Ale ze zahraničních hvězd bych ráda na festivalu viděla Meryl Streepovou, protože i ona je neuvěřitelně vitální a je úžasně všestranná. Tančí, zpívá a přitom je to herečka velkých a pozoruhodných autorských filmů.

Kdo je váš nejoblíbenější tvůrce?

Stále jím zůstává Federico Fellini, a čím častěji vidím jeho filmy, tím více se utvrzuji v tomto přesvědčení.

Podle čeho vlastně vybíráte filmy na festival?

Těžké je, že potřebujeme, aby byl snímek uveden ve světové nebo mezinárodní premiéře a nemáme zase tak obrovský výběr, jako má třeba Cannes. Kritérium je, abychom se všichni shodli na tom, že se nám snímek zamlouvá a abychom také věděli, proč se nám film líbí. Není to jen tématem, ale spíše jistotou, že autor věděl, co chce vyjádřit a že to uměl vyjádřit originálně.

Je obtížné vybírat snímky z domácí produkce?

Loni jsme neměli v soutěži žádný český film. Nepodařilo se nám tehdy najít film, který bychom opravdu chtěli a který zase na druhou stranu chce k nám. Některým producentům záleží na uplatnění toho filmu na některém z velkých festivalů, jako je třeba Cannes nebo Benátky, i když jsou obvykle jejich naděje zklamány.

O kterou kinematografii je v současné době největší zájem?

V popředí zájmu je už nějakou dobu kinematografie Latinské Ameriky, zejména argentinský film. Ostatně jsme tu měli mezinárodní premiéru filmu Bratr a sestra od režiséra Daniela Burmana, který má na svém kontě několik cen. A právě on je reprezentantem nové vlny latinskoamerického filmu, který se vyznačuje tendencí k minimalismu.

Jak se dotkla světová finanční krize filmového festivalu?

Zatím se to našeho oddělení nijak nedotklo. Samozřejmě je tady trochu méně filmů, ale už dlouho na mě pan Bartoška naléhá, aby těch filmů nebylo tolik. Ušetří se tak na nákladech na pobyt hostů a na letenkách. Uvidíme, jak to bude vypadat v budoucnu, ale zatím se tváříme všichni poměrně optimisticky.

Plánujete na další rok natočení nové festivalové znělky?

Určitě, ale ještě nevím, kdo bude jejím protagonistou. Údajně se o znělku zajímal i Jude Law.

Mohla byste srovnat publikum na zahraničních festivalech s publikem tady v Karlových Varech?

Tak například do Cannes jezdí spíš společenská smetánka. Každoročně tam také přijedou významné zahraniční hvězdy, protože většinou už mají i ve smlouvě propagaci filmu, ve kterém hrají. Co se týče večírků, ty jsou pečlivě střežené a vzhledem k velikosti festivalu jsou tam i mnohem tvrdší bezpečnostní opatření. Kdežto v Karlových Varech je mnoho mladých diváků, kteří se opravdu o film zajímají a hodně zůstávají po projekcích na diskuse nebo navštěvují master classes s tvůrci.

Který ze světových festivalů je pro vás nejvýznamnější?

Pokud jde o kvalitu filmové nabídky, tak je to nesporně Cannes a Benátky. To jsou festivaly, kam nesmírně ráda jezdím, protože tam vždycky člověk objeví něco, co by chtěl na festival sám.

Přivezla jste si i letos něco z Cannes?

V sekci Otevřené oči je minimálně 11 filmů, které se nám podařilo získat po festivalu v Cannes. Některé z nich, třeba snímek Poezie, tady ve Varech publikum velmi zaujal.

Festival se chýlí k závěru, co vás čeká po jeho ukončení?

Po závěrečném večírku si zabalím, rozloučím se se štábem a pak odjedu do Prahy, kde se konečně trochu vyspím. V průběhu celého festivalu mám poměrně náročný a vyčerpávající program, který začíná rozhovory s novináři, pokračuje účastí na poradě a různých konferencích a končí účastí na společenských akcích.

Autor: Kateřina Vlasáková