Národní muzeum vystaví sporné Rukopisy zelenohorský a kutnohorský

Návštěvníci mají poslední možnost spatřit originály dokumentů, které popisují období českých pohanských knížat. Do 29. dubna budou v rámci výstavy Staré pověsti české vystaveny také Rukopis zelenohorský a královédvorský, informovala mluvčí Národního muzea Radka Schusterová.

Cyklus vystavování dokumentů, které mapují období českých knížat, doprovází rozsáhlou výstavu Staré pověsti české. "My jsme vybrali řadu dokumentů, které jsou vlastně historickým základem pro ty známé legendy. Vystavujeme je postupně, začali jsme Kosmovou kronikou a teď na závěr jsme si připravili právě Rukopisy," řekla Mediafaxu Markéta Fingerová z tiskového oddělení muzea.

Kromě Budyšínského rukopisu Kosmovy kroniky z knihovny Národního muzea vystavili pořadatelé také například Dalimilovu kroniku, kroniku Johanna Marignoly nebo kroniku Příbíka Pulkavy z Radenína. "Všechny rukopisy byly a jsou vystaveny v bezpečnostní klimatizované vitríně, každý po dobu 14 dní. Časové omezení bylo stanoveno kvůli ochraně vzácných středověkých památek," vysvětlila Schusterová.

Rukopisy zelenohorský a kutnohorský patří podle muzea k nejspornějším pramenům z jeho sbírek. "Zatímco odborná veřejnost je pokládá za falza, jež se hlásí do doby starší, než ve které byla vytvořena, obecná veřejnost stále věří, že by (snad alespoň) Rukopis královédvorský mohl být pravý," vysvětlila mluvčí.

Rukopis zelenohorský obsahuje pověst o Libušině soudu a uvádí jména rozhádaných zemanů Chrudoše a Šťáhlava. V rukopise královédvorském je použit motiv Lucké války. Oproti původnímu podání Kosmy a jeho následovníků zde došlo k přejmenování českého vojevůdce Tyra na Čestmíra.

Oba rukopisy budou vystaveny jen do 29. dubna, samotná výstava Staré pověsti české však potrvá až do 7. července tohoto roku.

Autor: Martina Týblová