Národní muzeum v Praze hostí brněnskou výstavu knižních vazeb Jindřicha Svobody

Na dobu dvou měsíců se v prostorách nové budovy pražského Národního muzea představí exponáty výstavy, kterou připravila Moravská galerie v Brně a která nese název "Život mezi knihami. Knižní vazby Jindřicha Svobody". Svobodova "díla" mohou milovníci umění v metropoli obdivovat do 10. července.

"Výstava mapuje jak významné solitéry, tak i vývoj Svobodova díla v rámci jednotlivých období. Upozorňuje přitom na rozličné výzdobné techniky, zejména ty, které Svoboda výrazně inovoval nebo přímo vynalezl," upřesnila mluvčí muzea Radka Schusterová na práci knihaře, jehož jméno je dobře známé hlavně mezi lidmi z oboru.

Návštěvníci expozice se mohou těšit na celkem 145 exponátů, přičemž valnou většinu z nich tvoří právě knižní vazby. Ti, kteří se na výstavu vypraví, si ale budou moci prohlédnout také knihařská tlačítka, která Svoboda při své práci používal.

Autorkou výstavy, která se skládá z vazeb ze sbírky Moravské galerie v Brně, Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, Muzea města Brna, ale například i soukromých sběratelů z řad Svobodových přátel, je Hana Karkanová. Ta návštěvníky láká zejména na surrealismem ovlivněnou vazbu knihy Pomsta kondorova z roku 1937 či Ortely a milosti básníka Oldřicha Mikuláška, která pochází z počátku šedesátých let a která nezapře vliv bruselského stylu.

O tom, že si výstava zaslouží pozornost pražských milovníků umění, svědčí i úspěch, jaký s ní slavili brněnští muzejníci na přelomu let 2009 a 2010. Právě tehdy ji měli možnost zhlédnout návštěvníci Moravské galerie v Brně. Podle Karkanové toho náležitě využili. "Na výstavu se přišlo podívat 3,5 tisíce lidí. A to je na takové město, jakým je Brno, opravdu hodně," poznamenala autorka expozice.

Jindřich Svoboda, od jehož narození uplynulo v roce 2009 sto let, strávil půlku svého života v Dolních Kounicích. Vísku na jihu Moravy vyměnil za město teprve v roce 1959, kdy se přestěhoval do Brna.

Knihařství bylo Svobodovi dáno do vínku, vazbě knih se věnoval i jeho otec, který měl v Dolních Kounicích vlastní dílnu. Tam se také mladý Svoboda vyučil. Knihařský um ještě zdokonalil ve Státní grafické škole v Praze, absolvoval mezi lety 1927 až 1928.

Svoboda se vázání knih věnoval více než sedmdesát let a je držitelem hned několika cen. V roce 1935 jeho umění ocenili porotci soutěže knižních vazeb, kterou pravidelně vyhlašovalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, tehdy si odnesl druhou cenu. Ještě větší úspěch v tomto klání slavil v roce 1948, kdy mu porota udělila první, druhou a čtveřici třetích cen.

Své znalosti předával dál, a to nejprve jako externí učitel brněnské Školy uměleckých řemesel, později už usedl do čela pedagogů oboru práce s papírem Střední uměleckoprůmyslové školy.

Uznávaný brněnský knihvazač, který zemřel v roce 2001 v Brně, byl podle znalců jeho tvorby skutečným mistrem ve svém oboru. Z jeho dílny vzešla také celá řada knihařských "vynálezů". "Knihaři mu vděčí například za aplikaci barveného, zlaceného a vrstveného japanu na plochu vazby. Mnoho inovací přinesl také do oblasti dekorace pergamenových vazeb, například jemnou řezbu, provázenou zatřením barevného pigmentu pod povrch či používání okrajů pergamenu s vadami, kazy a otvory," vyjmenovala Karkanová jen některá ze Svobodových nápadů.

Autor: Veronika Žižlavská