OBRAZEM: Výstava o Romanovcích nabízí i plášť, ve kterém car vyhrál bitvu u Smolenska

PRAHA / 17:15, 09. 12. 2011

Plášť, který měl na sobě ruský car Alexej Michailovič Romanov při vítězném tažení u Smolenska, mohou mimo jiné zhlédnout návštěvníci výstavy Carský dvůr pod žezlem Romanovců. Výstava na Pražském hradě začala v pátek a potrvá do 4. března 2012.

FOTOGALERIE ZDE

"Plášť, který se oblékal na slavnostní brnění, aby zdůraznil postavení cara jako nejvyššího vojevůdce, je unikátním příkladem carského oděvu 17. století. Tento oděv byl dědičný, Alexej Michailovič, který plášť oblékl při svém smolenském tažení v roce 1654, ho zdědil po svém otci Michailu Fjodoroviči," představila jeden z nejvýznamnějších exponátů výstavy kunsthistorička Julie Jančárková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR.

Mezi další skvosty expozice patří i lomená bojová přilba s vysokým hrotem pro upevnění speciálního praporku, kterou nechal v roce 1557 zhotovit car Ivan IV. Hrozný pro svého tříletého syna Ivana Ivanoviče.

Oděvy zastupují na výstavě také střevíce, které byly tradiční obuví ruské šlechty. "Střevíce ze safiánu, atlasu a sametu byly často zdobené pozlacenými nitěmi, perlami a drahokamy. Koncem 16. století se navíc objevil vykládaný podpatek, který v první třetině následujícího století 'vyrostl' do výšky sedmi až osmi centimetrů. Vystavený pár zřejmě patřil některé z žen vládnoucí dynastie Romanovců," uvedla Jančárková k dalšímu z exponátů.

Ta přitom vyvrátila i názor, který mezi veřejností panuje a podle kterého středověk v Rusku skončil spolu s příchodem 18. století a reformami Petra Velikého. "Právě střevíce jsou jedním z příkladů, které dokumentují nesprávnost této domněnky. Ruská šlechta se totiž příliš nelišila od té evropské a módní novinky jí rozhodně nebyly cizí," říká Jančárková.

(Foto: © Mediafaxfoto.cz)

(Foto: © Mediafaxfoto.cz)

Návštěvníkům výstavy se představí i korunovační klenoty, kterými se panovníci z romanovské dynastie pyšnili. V jedné z vitrín si tak lidé mohou prohlédnout tzv. barmy - náplečníky, které se navlékaly na ramena a které patřily spolu s řetězem, náprsním křížem, žezlem a jablkem k oficiálním atributům moci. "Podle legendy patřily římskému císaři Oktaviánu Augustovi, do Ruska se přitom dostaly z Byzance, která byla následnickou říší Římské říše a jejíž císař Konstantin IX. Monomach je Rusům daroval spolu s Monomachovou čapkou. Tento vzácný dar znamenal přijetí Ruského knížectví Byzancí a legitimaci ruské vlády," popsala Jančárková další z vystavených pokladů.

Jak dodala, jako korunovační klenoty byly barmy poprvé použité v roce 1498 při korunovaci nezletilého vnuka moskevského velkoknížete Ivana III. Dmitrije.

Na výstavě se představí i ikony, jejichž tradice se v Rusku rozšířila zejména ve druhé polovině 16. století. Svou ikonu s vyobrazením světce, jehož jménem byl pokřtěn, přitom získal každý novorozený carevič. Obrázek ho pak doprovázel po celý jeho život. "Tyto ikony rozmístěné v modlitebnách Kremlu provázely od prvních dnů života nového člena carské rodiny až do jeho smrti. Světec byl považován za nebeského ochránce, na carském dvoře se věřilo, že se přimluví za to, aby se carevič stal následníkem trůnu," vysvětluje Jančárková.

Výstava, jejíž čtvrteční vernisáže se při své dvoudenní návštěvě Prahy zúčastnil samotný ruský prezident Dmitrij Medveděv, seznamuje návštěvníky se zakladateli dynastie Romanovců, životem carského dvora i jeho ceremoniály. Náklady na vybudování expozice, jejíž přípravy zabraly dva roky, hradí z větší části ruská strana, Česko se postaralo pouze o instalaci výstavy v prostorách Císařské konírny v areálu Pražského hradu.

Autor: Veronika Žižlavská