Brno chce nechat prohlásit svítidla a sedadla v Mahenově divadle národní kulturní památkou

Národního divadlo v Brně navrhlo prohlásit soubor původních svítidel a sedadel v Mahenově divadle za kulturní památku. Agentuře Mediafax to ve středu řekl brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD).

Takzvaného zpamátnění by se podle primátora měla dočkat svítidla, která se dochovala nad lóžemi vyšších pořadí, originální lustr ve foyer nad schodištěm, svítidla ve foyer, v prostoru bufetu, v hledišti i na chodbách a původní sedadla ve čtvrtém pořadí divadla.

Budova Mahelova divadla, postavená v letech 1881 až 1882, je zapsaná v ústředním seznamu českých kulturních památek. V současné době je památkově chráněna pouze budova, nikoliv ale dochované prvky interiéru – svítidla a sedadla.

"Prohlášením souboru původních svítidel a původních sedadel v Mahelově divadle za kulturní památku by tyto cenné prvky vybavení interiéru získaly památkovou ochranu, nebylo by je možné zaměnit, či do nich neodborně zasáhnout a mohlo by se na jejich obnovu žádat o dotace z rozpočtu ministerstva kultury. Což v současné době není možné," vysvětlil podporu žádosti divadelníků primátor Onderka.

Nabytím památkové ochrany může být v budoucnu, v případě svítidel, podpůrným argumentem k uchování možnosti i nadále používat tradiční světelné zdroje – klasické žárovky, které k historickým svítidlům náleží. Divadelníci v Brně by tak nemuseli svítit jinde povinnými úspornými "eurožárovkami".

Mahenovo divadlo v  Brně zahájilo svoji první sezonu 14. listopadu 1882, tehdy se jmenovalo ještě divadlo Na hradbách. Bylo prvním divadlem v Evropě, které se mohlo chlubit elektrickým osvětlením. Elektrifikaci provedla pařížská Société électrique Edison spolu s vídeňskou komanditní firmou pro využití elektřiny Brückner, Ross a společníci. Stalo se tak pouhé tři roky poté, co Thomas Alva Edison vymyslel svoji žárovku.

Důvodem pro elektrifikaci divadla byla především bezpečnost. Jen v roce 1881 totiž v českých zemích shořelo několik divadel, mimo jiné i Národního v Praze. Jak píše Jan Sedlák ve své knize o Mahenově divadle, tyto nešťastné události vedly i k některým zásadním úpravám u brněnské stavby. "Mahenovo divadlo se tak stalo první stavbou zasvěcenou múzám, které zcela odpovídalo novým, přísnějším předpisům," napsal Jan Sedlák.

Kromě zavedení elektriky dostala budova i více východů a klenutých schodišť. Sedlák popisuje, že o osvětlení divadla podrobně referovaly prvořadé elektrotechnické časopisy ve světě. "Výkon jedné ze žárovek odpovídal svitu šestnácti svíček. Protože intenzita osvětlení nebyla až tak velká, osvěcovalo scénu divadla pět obloukových lamp od Františka Křižíka," píše se v dobových materiálech. Napájení osvětlení divadla tehdy obstarávala parní elektrárna, která se nacházela v Offermannově ulici, dnešní Vlhké.

V roce 1911 si osvětlení divadla přijel prohlídnout Edison. S elektroinstalací, kterou provedl jeho asistent Francis Jehl, byl velmi spokojený. "O Edinsonově návštěvě v Brně máme zápis v knize hostů hotelu Grand, ve kterém se ubytoval," konstatovala brněnská historička Milena Flodrová.

Autor: Jiří Nováček