Melčák: Libovolné zkracování nebo prodlužování funkčního období by byl konec demokracie

Poslanec Miloš Melčák ve středu podal stížnost k Ústavnímu soudu a navrhl zrušit rozhodnutí prezidenta o konání říjnových voleb a zákon o zkrácení pátého volebního období sněmovny. Pokud by se podobný postup stal zvykem, znamenalo by to ohrožení demokracie, tvrdí Melčák.

Melčák v tiskovém prohlášení uvedl, že zákon o zkrácení volebního období se příčí ústavnímu pořádku, nemění ústavu, ale jednorázově ji využívá podle vůle momentální většiny. "Tato praxe, pokud se jí Ústava nebude bránit, znamená, že by kdykoliv bylo možné stejným způsobem zkrátit anebo naopak prodloužit volební období prezidenta republiky, stejně jako Sněmovny. To by byl konec demokracie," prohlásil poslanec.

Poslanec napadl způsob, jakým zákonodárci dospěli k předčasným volbám. "Česká ústava zvolila způsob, vedoucí k předčasným volbám tak, že vede přes ztrátu důvěry vládě, čímž však předepsaný proces teprve začíná. Pokračuje přes trojí pokus o ustavení vlády jiné a její pokus o získání důvěry sněmovny. Nezdaří-li se, teprve pak je rozpuštěna Poslanecká sněmovna a vypsány nové volby," připomněl s tím, že ústava vědomě počítal s odpovědností i opozice za vlastní pokus o ustavení vlády.

Zdůraznil, že stížností nebrání vlastní mandát, ale budoucnost ústavního pořádku. "Jsem přesvědčen, že dnešní stav veřejného a politického života je podstatně ovlivněn nepřizpůsobivostí rozhodujících politických sil pravidlům, která z Ústavy omezují výkon politické moci," napsal Melčák. Jde mu podle jeho slov o ochranu vůle voličů, kteří zákonodárnou moc svěřili poslancům, aby ji vykonávali v souladu s ústavou a nikoli podle momentální mocenské situace a potřeby.

"Podání ústavní stížnosti považuji za svoji politickou i lidskou povinnost. Věc je nyní v rukou Ústavního soudu" uzavřel Melčák s tím, že po dobu rozhodování soudu považuje za nevhodné se k stížnosti nadále vyjadřovat.

Podle předsedy KDU-ČSL a právník Cyril Svoboda přišel Melčák "s křížkem po funuse", protože ohledně voleb je již vše rozhodnuto a hotovo. "Pan Melčák se měl probudit v době, kdy byl přijat ústavní zákon, který sněmovnu rozpustil," dodal.

Podle odborníka na ústavní právo Jana Kysely se Ústavní soud bude stížností zabývat, i když by ji mohl zamítnout. Kysela vysvětlil, že Ústavní soud může buď stížnost odmítnout, nebo ji může posoudit z hlediska relevantnosti volebního zákona a Ústavy. Nebo ji může posoudit tak, že výsledkem by byl tzv. akademický výrok, tedy to, že pro příští obdobný případ by platilo závazné rozhodnutí.

"V případě nalezení závadnosti předloženého zákona ovšem nevím, jestli už není na zákaz konání voleb již pozdě, jelikož prezident je již vyhlásil, to by záviselo na soudu. Já se kloním k variantě, že by se mohlo jednat o onen akademický výrok, který by sdělil: tak takhle příště ano nebo ne," vysvětlil Kysela.

Sněmovna schválila návrh na zkrácení volebního období v květnu. Zákon byl koncipován podle předlohy z obdobné situace v roce 1998. Předčasné volby byly výsledkem vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka (ODS) 24. března 2009. Tato vláda podala dva dny na to demisi a začala stranická vyjednávání o složení vlády nové. Prezident republiky navzdory zvyklosti nepověřil sestavením nové vlády dosavadního premiéra Mirka Topolánka, proto se koalice a ČSSD musela shodnout na novém kandidátovi, stal se jím dosavadní šéf Českého statistického úřadu Jan Fischer, kterého také 9. dubna prezident jmenoval do funkce předsedy vlády. Kompletní kabinet Jana Fischera Václav Klaus oficiálně jmenoval 8. května.

Autor: David Jareš, Adriena Růžičková