Volby v původním termínu nebudou, Ústavní soud uznal Melčákovu stížnost

Ústavní soud ve čtvrtek uznal stížnost poslance Miloše Melčáka na zkrácení funkčního období Poslanecké sněmovny jako oprávněnou. Volby v původním termínu 9. a 10. října se tak neuskuteční, voliči půjdou k urnám zřejmě až na začátku listopadu.

Ústavní soud ve svém odůvodnění odkázal již na svá dřívější rozhodnutí, která vycházejí z toho, že je třeba se držet kritérií formálně-racionální povahy norem, protože v České republice nelze hovořit o bezmezné vládě psaného zákona.

Soudce zpravodaj Pavel Holländer připomněl, že Ústavní soud již dříve dal jasně najevo, že nelze tolerovat ani svévoli zákonodárců, ani svévolné vykládání norem. Odkázal také na praxi a ústavní ustanovení některých dalších evropských zemí, především Rakouska, Německa, Řecka a Portugalska a také na historické odstrašující momenty například z doby Výmarské republiky.

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. Jeho nález je účinný dnešním dnem, nikoli až vyhlášením ve Sbírce zákonů.

Během dopoledního veřejného jednání Ústavního soudu vystoupil advokát Miloše Melčáka Jan Kalvoda, místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) a předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Kalvoda zejména kritizoval legislativce, že se po březnovém pádu vlády nepokusili vyčerpat ústavní principy a rovnou se dohodli na nových předčasných volbách. Kalvoda zdůraznil, že zákon o předčasném rozpuštění sněmovny není zákonem ústavním, a Ústavní soud má pravomoc se jím zabývat.

Kalvoda zdůraznil, že ústava zná nástroje, jak dojít k předčasným volbám, a je povinností politické reprezentace je využít. "Je povinností nakládat s mandátem, ne se ho lehkovážně zbavit a jít si ve volbách pro další," poznamenal advokát.

Zaorálek trval na tom, že Ústavní soud nemá pravomoc se ústavním zákonem zabývat. Připomněl také, že přijetí ústavního zákona na zkrácení volebního období sněmovny bylo nejrychlejším krokem, který umožňoval rychlé řešení kritické situace.

Následně byl Zaorálek vystaven mnohým dotazům ze strany ústavních soudců. Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová se vrátila také k momentu, kdy byla svržena vláda. Dala přitom najevo, že politici neprojevili snahu vytvořit novou vládu s politickým mandátem. Zaorálek se bránil, že situace hospodářské krize a českého předsednictví vyžadovala rychlé jednání, a nikoli složité vyjednávání politických stran o nové vládě, které by nikam nevedly. "Dohodli jsme se tedy na tom, že je třeba vrátit rozhodování lidu," řekl Zaorálek

Sobotka pouze poznamenal, že o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny rozhodl Senát ústavní většinou. Zároveň zdůraznil, že Senát dostál své povinnosti a dohlédl, aby byl zákon o zkrácení funkčního období v souladu s právním řádem a Ústavou ČR.

Poslanec Miloš Melčák. (Foto: © Mediafaxfoto.cz) Šéf senátu Přemysl Sobotka (vlevo) a místopředseda poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (vpravo). (Foto: © Mediafaxfoto.cz)

Ústavní soud obdržel stížnost poslance Miloše Melčáka spojenou s návrhem na zrušení zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny 26. srpna. 1. září odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb. Politická reprezentace krok Ústavního soudu ostře kritizovala a zároveň začala vyjednávat způsob, jak volby uskutečnit co nejdříve. Dohodla se přitom na návrhu trvalé ústavní změny, který nyní projednává parlament.
 

Hrozí, že se politici pokusí omezit moc Ústavního soudu, upozorňují politologové

Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o vyhovění stížnosti Miloše Melčáka (nezař.) může do budoucna přinést řadu problémů. Přijít mohou tendence na omezení moci ÚS, stejně jako na jmenování nevýrazných soudců, říkají politologové.

"Politici asi budou omezením moci Ústavního soudu vyhrožovat, ale byla by to velice špatná cesta," říká politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické. "Všude ve světě se stává, že některá rozhodnutí soudů nejsou považována za správná. Ani Ústavní soud není neomylný. Ale je to orgán, který má mít rozhodující moc," dodává.

Politolog Bohumil Doležal upozorňuje, že se v této otázce mezi politiky pravděpodobně ještě strhne diskuze, protože ne všichni budou mít stejný názor. " Bude záležet na jednotlivých politicích. Paroubek se již vyjádřil, že možnost určitého omezení Ústavního soudu zváží. Topolánek řekl něco podobného, i když opatrněji. Politici jsou si vědomi toho, že se jedná o ožehavé téma," vysvětluje Doležal.

Čtvrteční rozhodnutí o stížnosti poslance Miloše Melčáka (nezař.) ukázalo, že i politická rozhodnutí mají své mantinely. Zároveň mělo určitý vliv i na kampaně politických stran. "Politici budou muset přehodnotit své chování k Ústavnímu soudu, protože se ukázalo, že Ústavu nelze ohýbat tak, jak jsme toho byli svědky v posledních dnech. Rozhodnutí soudu se samozřejmě promítne i do kampaně," myslí si politolog Jan Kubáček. "Termín voleb se protáhne a řada stran svou kampaň bude muset změnit. Hrozit bude také finanční vysílení a tématem kampaní se pravděpodobně stanou i veřejné finance a rozpočet," vypočítává.

Současná situace může nepřímo ovlivnit i budoucí výběr kandidátů na Ústavní soudce. "Vybírání kandidátů na soudce Ústavního soudu je vždy politické. Na druhou stranu by nad stránkou politickou vždy měla převážit stránka odborná. Ta musí být bezpodmínečně naplněna," upozorňuje Dvořáková. S tím se shoduje i Jan Kubáček a dodává: "V budoucnu ale může hrozit, že budou jmenováni méně výrazní, spíše úředničtí soudci."

Bohumil Doležal uvažuje i nad tím, že rozhodnutí Ústavního soudu je velice problematické. "Rozhodnutí Ústavního soudu bylo problematické a dalo by se říci, že si o nevůli politiků svým způsobem sám říkal. Teď hrozí dlouhodobější vyhrocenost vztahů mezi Ústavním soudem a Parlamentem."

Tuto zprávu můžete najít také na naší mapě.

Autor: Pavlína Heřmánková, Filip Nachtmann