Senátoři podali k ÚS již druhou ústavní stížnost na Lisabonskou smlouvu

Senátoři, především z ODS, podali k Ústavnímu soudu již druhou ústavní stížnost na Lisabonskou smlouvu. Dokument zatím prošel oběma parlamentními komorami a čeká na podpis prezidenta.

Česko patří spolu s Irskem mezi dvě poslední země EU, které smlouvu neratifikovaly.

"Doufám, že soud se zaměří na ta ustanovení, která napadáme," uvedl pro Mediafax senátor Jiří Oberfalzer (ODS), který stížnost k soudu doručil. Oberfalzer podle svých slov nedokáže odhadnout, jak nález bude Ústavnímu soudu trvat, ale doufá, že ne déle, než dva měsíce.

Skupina senátorů, která Lisabonskou smlouvu napadla, očekává od Ústavního soudu posouzení toho, zda "nebude ratifikací Lisabonské smlouvy z Evropy stát". Přenášení pravomocí na jiný stát je totiž podle české ústavy nemožné. Senátoři také chtějí posouzení nové funkce Evropského soudního dvora, kterému se ratifikací dokumentu rozšíří pravomoci. "Chceme posouzení, zda potom nebude obejitelný český Ústavní soud," dodal Oberfalzer.

"Podání stížnosti je legitimní právo senátorů, ovšem otázkou spíše je, zda tím svojí zemi pomáhají či škodí, a já se bohužel obávám toho druhého," uvedl Kalousek s tím, že další obstrukce při ratifikaci Lisabonské smlouvy by mohly Českou republiku připravit o eurokomisaře. "S každou další komplikací se krátí šance mít svého komisaře, a když už ho mít budeme tak aby měl nějaké lukrativní odvětví," dodal Kalousek, podle něj je TOP 09  otevřena konzultacím ohledně návrhů na českého kandidáta na eurokomisaře, vlastní návrh však strana nechystá.

"Je to otázka určité frakce, která je v ODS a nesmířila se s postojem jejího předsedy Mirka Topolánka. Očekával jsem to, dali prezidentu Václavu Klausovi do ruky možnost, aby dál nepodepsal Lisabonskou smlouvu a proces ratifikace nebyl dokončen. Vede to k oddálení procesu integrace České republiky do Evropské unie," řekl Filip.

Sněmovna schválila evropský dokument v únoru, Senát v květnu. Předtím smlouvu již jednou Ústavní osud posuzoval, a to loni v listopadu. Došel ovšem k závěru, že dokument je slučitelný českým ústavním pořádkem. Soud však tehdy neposuzoval dokument jako celek, ale pouze jeho části. 

Lisabonská smlouva podle zastánců zvýší akceschopnost unie a umožní lépe podporovat hospodářský růst, zlepšovat sociální podmínky nebo zvyšovat bezpečnost. Kritici poukazují na to, že smlouva snižuje míru demokracie, když například přenáší některé pravomoci z národních parlamentů na Evropskou komisi. Snižuje rovněž počet záležitostí, v nichž mají státy právo veta.

Aby smlouva vstoupila v platnost, musejí dokument přijmout všechny státy sedmadvacítky. Irové ji loni odmítli v referendu, nyní o smlouvě 2. října pořádají nové referendum.

ÚS již stížnost obdržel

Návrh i s doůvodněním má asi 60 stran a zřejmě teprve ve středu mu bude přidělen soudce zpravodaj. "Podle platných pravidel rozvrhu práce teprve následující den je možné zjistit, komu ze soudců Ústavního soudu jako soudci zpravodaji návrh připadne a jakou bude mít spisovou značku," upřesnil generální sekretář soudu  Tomáš Langášek.

Autor: Adriena Růžičková, Michal Vaňáč