Poslanci zamítli návrh KSČM na referendum o radaru v Brdech

Poslanci v pátek zamítli návrh ústavního zákona o referendu o umístění amerického radaru v Česku, který navrhla skupina komunistických poslanců.

Ze 115 poslanců hlasovalo pro zamítnutí 59, 36 členů sněmovny bylo proti.

Podle komunistů návrh zakotvoval přímé rozhodování občanů České republiky v závažné otázce, která se dotýká nejzákladnějších práv občanů naší země, jejich bezpečnosti v širším slova smyslu a také bezpečnosti občanů sousedních evropských států; dotýká se rovněž svrchovanosti České republiky.

Ústava podle KSČM v současnosti možnost využívání referenda definuje tak, že souhlas lidu pro ratifikaci mezinárodní smlouvy může být vyžádán na základě zvláštního ústavního zákona. Stále ovšem nedošlo k přijetí ústavního zákona o obecném referendu. Dosud tak bylo využito referendum jen jednou, a to při ratifikaci smlouvy o přistoupení ČR k EU. Lidové hlasování bylo tehdy vyhlášeno zvláštním ústavním zákonem. Poslanci požadovali, aby se taktéž o radaru v Česku hlasovalo v referendu, které by vyhlašoval zvláštní ústavní zákon.

Ačkoli se tak jedná o výjimečné užití referenda, pro svolání referenda o radaru jsou vážné důvody. "Vláda České republiky dojednala se Spojenými státy americkými mezinárodní smlouvu o umístění prvků protiraketové obrany Spojených států amerických na území České republiky. Jde přitom o výrazný zásah do bezpečnostní situace České republiky a jejich občanů. Podobné vojenské zařízení cizího státu, v tomto případě USA, zvyšuje bezpečnostní riziko pro občany České republiky, neboť se může stát terčem útoku," uvádí se v důvodové zprávě.

"Česká republika tímto způsobem ponese riziko, jehož zdroj se bude nacházet mimo její území. Čeští občané se tak mohou stát rukojmími, která budou vystavena možnému růstu napětí mezi vlastníkem zařízení, tj. USA na straně jedné, a potencionální jinou mocí na straně druhé, aniž budou moci tento vývoj ovlivnit," pokračují předkladatelé a upozorňují, že Severoatlantická rada v roce 1997 rozhodla, že v nových členských zemích se základny stavět nebudou.

Podle KSČM by vystavením základny došlo k největší ztrátě suverenity Česka od roku 1968. "Zcela bychom ztratili kontrolu nad částí vlastního území, protože půjde o vojenskou základnu cizího státu. Problémem bude i jurisdikce českých úřadů vůči americkým vojákům a zaměstnancům základny, kteří budou na základně zaměstnáni jako obsluha nebo budou sloužit jako ostraha základny," doplňují poslanci.

K návrhu vydala vláda nesouhlasné stanovisko. Základním argumentem je podle ministrů fakt, že umístění radarové základny je natolik náročné svou odborností, že ho občané nedokážou dostatečně posoudit a rozhodnout se tak v referendu adekvátně a podloženě. Kromě toho vláda připomíná, že všechny bezpečnostní otázky dosud schvaloval Parlament, nikoli lid. Přistoupení k Evropské unii bylo záležitostí kvalitativně zcela odlišnou.

"Nelze opomenout, že po celou dobu existence České republiky jsou veškerá zásadní rozhodnutí týkající se strategických bezpečnostních otázek přijímána Parlamentem a na této dlouhodobé ústavní tradici není třeba cokoli měnit. Rovněž vstup České republiky do NATO jako nejdůležitější krok v bezpečnostní oblasti v historii České republiky byl schválen toliko parlamentem," zní klíčový argument kabinetu.

Výstavbu radarové základny v Česku v září odvolal americký prezident Barack Obama, Česká republika v současnosti se Spojenými státy vyjednává o nové podobě protiraketové obrany.

Autor: Pavlína Heřmánková, Karolína Šulová