Václav Klaus poslal Ústavnímu soudu vyjádření k Lisabonské smlouvě

Václav Klaus poslal Ústavnímu soudu (ÚS) vyjádření ke slučitelnosti Lisabonské smlouvy a ústavního pořádku ČR. ÚS ho v pátek zveřejnil na svých internetových stránkách.

Klaus v něm upozorňuje na přijímání evropského práva většinovým systémem. „Vytrácí se charakteristický znak mezinárodní organizace, jednomyslnost členských států při rozhodování o zásadních právních dokumentech této organizace. Naopak tato právní úprava je typickým atributem federálního státu,“ uvádí prezident.

Teorii o federálním státu pak prezident rozvádí i v argumentaci týkající se parlamentu v takovém zřízení. „Základní mocí federálního státu, jež má pravomoc vytvářet právní normy, je federální parlament. Toto zákonodárné těleso je obvykle složeno ze dvou komor, kde jedna je tvořena poslanci, kteří byli obyvatelstvem zvoleni v rámci celého federálního státu, přičemž druhá komora představuje zvolenou reprezentaci uvnitř jednotlivých federálních států.“

Poukazuje na to, že EU má pouze jednokomorový parlament, který není výlučným nositelem zákonodárné moci, ale je pouze konzultantem Evropské rady. Právě ta přijímá primární právo závazné pro všechny občany.

„Beze zbytku je přenesena pravomoc na skupinu států, jež přehlasovaly stát (státy) jiný. Při většinovém hlasování v Evropské radě v žádném případě nemůže jit o prosazování vůle mezinárodní organizace - Evropské unie, ale o prosazování vůle jednotlivých států, jež přehlasují státy jiné. První prosazení takovéto vůle při hlasování o vzniku primárního práva je způsobilé přinést řetězení dalších a dalších obdobných způsobů hlasování, jehož konců a důsledků nelze dohlédnout,“ vysvětluje prezident prostřednictvím advokáta Aleše Pejchala.

Tím by se pak podle hlavy státu některé státy dostaly do rozporu v svých zájmech. "Většinové hlasování výkonnou složkou členských států Evropské unie při přijímání primárního práva se může jevit zdánlivě demokratické... Přehlasované státy a tím i jejich občané se naopak dostávají do polohy, kdy jsou svazovány právními normami, jež jejich zájem nepředstavují. Dokonce jsou v rozporu s jejich zájmy, neboť politická reprezentace byla pověřena zastávat zájmy zcela odlišné," objasnil.

V závěrečné části vyjádření pak ústavní soudce upozornil na to, že v Lisabonské smlouvě nejde o přenos pravomocí orgánů ČR na mezinárodní organizaci, ale na skupinu států, které mohou ČR přehlasovat. "Přenos pravomoci orgánů České republiky na jiný stát či skupinu států čl. l0a Ústavy nepřipouští," uzavřel Pejchal.

Autor: Michal Vaňáč