EU chce záruky, že Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu

Evropská unie chce záruky, že český prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu, pokud Česko získá výjimku z listiny základních práv EU. V pondělí to v Lucemburku řekla švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová, jejíž země nyní předsedá EU, uvedla agentura Reuters.

Malströmová uvedla, že aby unie mohla učinit jakýkoliv ústupek, musí mít garance, že Klaus reformní dokument nakonec podepíše.

Prezident požaduje, aby česká vláda dojednala výjimku z evropské Charty základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy. Tato výjimka by zemi měla chránit před majetkovými požadavky vysídlených sudetských Němců.

Švédské předsednictví unie návrh na výjimku již připravilo. Česko by se v textu charty připojilo k Británii a Polsku, které už výjimky mají.

Český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle po jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku uvedl, že Benešovy dekrety, které poválečné vyvlastnění upravovaly, nebudou ve výjimce ke smlouvě vůbec zmíněny.

Proti tomu, aby Benešovy dekrety byly zmíněny v české výjimce, se důrazně postavila Budapešť. Maďarsko pohrozilo, že bude v takovém případě dohodu o tomto tématu blokovat.

Výjimku – pokud na ni unie přistoupí – bude chtít také Slovensko, které v době vydání dekretů, na jejichž základě stát vyvlastnil sudetské Němce a některé Maďary, bylo součástí Československa.

Lisabonskou smlouvu, která reformuje instituce a rozhodování v Evropské unii, schválily všechny státy sedmadvacítky s výjimkou Česka, kde pod ní chybí podpis prezidenta Klause.

Smlouva reformuje unijní instituce, dává unii prezidenta a ministra zahraničí a zjednodušuje rozhodování unie. Omezuje počet oblastí, kde je nutné jednomyslné rozhodnutí, naopak zvyšuje podíl většinového hlasování.

Požadavky na výjimky z Lisabonu se bude zabývat schůzka šéfů států a vlád unie koncem října ve Stockholmu.

Autor: Zdeněk Gazur