Senátoři přiznali odškodnění obětem okupace z roku 1968

Senátoři na svém čtvrtečním zasedání schválili senátní návrh zákona umožňující odškodnění pro oběti okupace. Odškodnění se týká obětí okupace Československa vojsky států Varšavské smlouvy z roku 1968 a může dosahovat výše až 150 tisíc korun.

"Důvodem tohoto zákona je odškodnění největších křivd způsobených přítomností cizích vojsk na území země," vysvětlil předkladatel senátor Jiří Liška (ODS).

Poslanci při projednávání zákona schválili pozměňovací návrh, který oddaluje konečný termín podání žádosti o odškodnění, a to o jeden rok. Ti, kteří mají na odškodnění nárok, tak mohou uplatnit své požadavky až do konce roku 2010. Proto schvaluje Senát zákon znovu.

"Účelem zákona o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky je zmírnění alespoň některých nejzávažnějších křivd, které byly československým občanům způsobeny v důsledku přítomnosti okupačních vojsk na území někdejšího Československa," uvedli senátoři v důvodové zprávě.

Oběti okupace by měly dostat jednorázové odškodnění podle zákona z roku 2005 s tím, že pokud byli za minulého režimu odškodněni podle jiné normy, částka se o tuto sumu sníží. Dříve odmítnutí žadatelé tak mohou jednorázově dostat 30 až 150 tisíc korun v závislosti na újmě, která jim byla okupanty způsobena. Vláda na tyto účely již v minulosti vyčlenila asi čtvrt miliardy korun.

Předkladatelé navrhli, aby za usmrcení nebo zranění s následkem smrti dostali pozůstalí 150 tisíc, 70 tisíc by oběti dostaly v případě zranění nebo znásilnění s trvalými následky a 30 000 v ostatních případech.

Zákon senátoři navrhli, protože se domnívali, že řada rodinných příslušníků obětí okupace Československa sovětskými vojsky nemohla dosáhnout odškodnění podle zákona z roku 2005 jednoduše proto, že už za dob komunismu dostala symbolické odškodné za smrt či zranění svého rodinného příslušníka. Podle předkladatelů ale komunistické úřady sledovaly pouze materiální aspekt, přičemž opomíjela duševní újmu.

Autor: Adriena Růžičková