Jiří Paroubek předal Janu Fischerovi plány ČSSD na řešení krize

Předseda ČSSD Jiří Paroubek předal v úterý premiérovi Janu Fischerovi dokument Cesta z krize, který obsahuje plány sociální demokracie na řešení krize. Fischer s Paroubkem se shodli na tom, že nejdůležitější je hledat společná stanoviska.

"Obsahem té dnešní schůzky bylo to, že mě pan předseda Paroubek seznámil s východisky, se kterými počítá sociální demokracie při řešení krize. Taková věc je velice užitečná a já pořád preferuji hledání společných jmenovatelů. Měli bychom si vybrat to, k čemu se hlásíme společně," řekl Fischer s tím, že vláda v nejbližších dnech materiál ČSSD pečlivě prostuduje. Úterní schůzku chápe Fischer jako pravidelné setkání, které absolvuje s předsedy politických stran.

"Vláda Jana Fischera není vládou koaliční ani stranickou, je vládou nestranických odborníků. Jedním z kmotrů té vlády je sociální demokracie, která v ní má hned osm nominovaných. Máme proto zájem na tom, aby tato vláda fungovala," řekl Paroubek. Materiál, který premiérovi předal, obsahuje opatření, která vedou k obnovení hospodářského růstu.

"Ta naše opatření se zabývají například bojem proti korupci, proaktivním bojem s dopady krize a zejména nezaměstnanosti, ale také sociálně spravedlivým systémem. Jde nám především o dlouhodobě zdravé veřejné finance," pokračoval Paroubek a připomněl svůj slib, že pokud se ČSSD po volbách stane stranou vládní, udělá vše pro to, aby byl dodržen schodek státního rozpočtu v rozsahu 163 miliard korun.

Paroubek prozradil, že se s Fischerem opět sejde za několik dní, aby pohovořili o tom, co ze sociálně demokratických návrhů je pro vládu akceptovatelné. "Vláda může provést například centrální nákupy, jinak organizovat výběrová řízení, zahájit pokus o rozbití kartelových dohod a okamžitě může řešit například platy ústavních činitelů pro příští rok, aby nám paradoxně neskočily nahoru v rozporu s vývojem platů v celé společnosti."

Schůzky se účastnil také ministr financí Eduard Janota. Ten viděl jako největší prioritu stlačení deficitu státního rozpočtu pod tři procenta HDP. "Rok 2013 by měl být tím rokem, kdy bychom měli dostat veřejné finance k té potřebné hranici tříprocentního deficitu. My jsme se nebavili o konkrétních způsobech, v konvergenčním programu nastiňujeme pouze určitou možnost řešení a připouštíme, že vládní garnitura po volbách si o konkrétních krocích rozhodne sama," vysvětlil Janota podstatu konvergenčního programu.

Pokud by se podařilo stlačit deficit státního rozpočtu pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2013, bylo by podle Janoty možné přijmout euro v roce 2016.

Autor: Filip Nachtmann