Ve sněmovně skončila mimořádná schůze, poslanci neprojednali ani jeden bod

Ve sněmovně skončila 68. mimořádná schůze dolní parlamentní komory. Poslancům se nepodařilo projednat ani jeden celý bod, otevřeli pouze rozpravu k prvnímu bodu jednání, protikorupčnímu balíčku.

Poslanci se celý den přeli pouze o jednotlivosti protikorupčního balíčku. Vzpomínali na korupční skandály z minulosti a svalovali jeden na druhého. Sociální demokraté obviňovali z podpory bujení korupce bývalého ministra vnitra Ivana Langra (ODS), ten na oplátku nazval místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka hysterickým žvanilem.

Návrh protikorupčního balíčku vychází z dílny ministra vnitra Martina Peciny nominovaného do vlády ČSSD. Souhlas s balíčkem existuje ve sněmovně napříč politickým spektrem, každé straně ovšem vadí jednotlivosti. ODS například odmítá úplnou beztrestnost korunního svědka, s čímž se ztotožňuje i SZ. Předseda Strany zelených Ondřej Liška také již dříve zdůraznil, že do protikorupčního balíčku strana bude chtít dostat především zásady prevence boje proti úplatkářství. Komunisté nesouhlasí s rolí agenta provokatéra a jako řešení navrhují zavést povinné majetkové přiznání.

Korupce je podle vlády často součástí organizovaného zločinu, do jehož struktur je složité proniknout a prokázat trestnou činnost konkrétním osobám. Proto návrh vychází z toho, že zájem státu na rozbití zločinných sítí převyšuje zájem postihnout jedince, který se přímo nebo nepřímo na trestné činnosti podílel, ale který umožnil odhalení a usvědčení spolupachatelů.

Takový člověk se stává korunním svědkem, a proto u něj může být podle návrhu dočasně přerušeno trestní stíhání pokud se k činu přizná a podá informace o organizované kriminalitě, vydá svůj materiální zisk z nelegální činnosti a zaváže se nahradit škodu.

Návrh také umožňuje úplné zastavení trestního stíhání, pokud korunní svědek podá svědectví, které významně přispěje k objasnění organizované kriminality, vzdá se prospěchu z ní, uhradí škodu a nedopustí se od přerušení stíhání žádného úmyslného trestného činu.

Novela trestního řádu dále zavádí roli protikorupčního agenta, který by měl předstírat zájem podílet se na trestném činu. Podobný institut v české legislativě již existoval, ale zákonem nebyla jasně zakotvená hranice proaktivního jednání policistů v těchto situacích. Součástí návrhu je i úprava pojetí vyloučení trestnosti agenta, jejíž taxativní výčet skutkových podstat reaguje na požadavky praxe.

Další změnou v novele je otázka daňového tajemství. Nový daňový řád zásadním způsobem zúžil přístup k informacím z daňového řízení, návrh opět nově zavádí možnost prolomení mlčenlivosti v případě, že policie má konkrétní a ověřitelný důvod, pro který o prolomení mlčenlivosti žádá.

Autor: Adriena Růžičková