Senát Nejvyššího správního soudu (NSS) se sídlem v Brně vyhověl vládnímu návrhu a rozpustil Dělnickou stranu. Své rozhodnutí oznámil ve středu.
"Za prvé, politická strana Dělnická strana se rozpouští. Za druhé, likvidátorem je určen magistr Janeček. Za třetí, navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení," řekl předseda senátu Vojtěch Šimíček.
V průběhu čtyřdenního procesu, který začal 11. ledna, se snažil vládní advokát Tomáš Sokol přesvědčit soudce, že Dělnická strana se odchýlila od svého programu a v posledních letech systematicky porušuje ústavu a veřejný pořádek a zároveň ohrožuje práva a základní svobody občanů.
To se mu také podařilo. "Dělnická strana byla podle soudu právem označena jako strana vyznávající totalitní ideologii, jako strana hlásící se ke společenskému modelu, který byl zavržen po způsobení nevýslovného utrpení desítkám milionů lidí, a který přes odstup více než půl století neztratil nic z negativního příkladu budoucím generacím," píše se rozsudku, který NSS zveřejnil na svých internetových stránkách. "Vzhledem k soudem shledanému úmyslu Dělnické strany nahradit současný „Systém“ demokratického právního státu totalitní ideologií nacionálního socialismu nelze mít pochyb o předpokládaném porušení článku 9 odst. 2 Ústavy," vysvěttlil NSS.
"V řízení bylo prokázáno, že skutečný program DS, nahlížený ve světle projevů představitelů a členů této strany...směřuje k vyvolávání národnostní, rasové, etnické a sociální nesnášenlivosti a ve svém důsledku ke snaze o omezení základních práv a svobod určitých skupin obyvatel České republiky, zejména menšin (typicky romské, ale také vietnamské a židovské, dále obecněji přistěhovalců a lidí jiného původu, barvy pleti či sexuální orientace)," uvádí NSS v rozhodnutí. "V tomto ohledu proto soud uzavřel, že program DS směřuje k odstranění demokratických základů právního státu. DS nepochybně směřuje k potlačení rovnoprávnosti občanů, a to zejména na základě národnostního klíče nebo sexuální orientace."
|
Rozsudek však nemusí zapříčinit konec činnosti členů DS a hlásání jejich myšlenek. "Rozpuštění DS proto znamená pouze její vyřazení ze soutěže politických stran, nikoliv vyřazení jejích představitelů a členů – byť lze připustit, že obtíže spojené s přechodem do jiného politického subjektu nebo se založením nové politické strany znamenají zásah (právem aprobovaný) do jejich politických práv a třebas jen krátkodobé omezení jejich možnosti usilovat o politickou moc," konstatoval soud.
Vládní podání mělo desítky stran a zhruba devadesát příloh. Podle spisu, který cituje policejní a bezpečnostní složky, má Dělnická strana blízko k neonacistickému hnutí. Tím také strana porušuje podle vlády zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích.
Dělnickou stranu hájil před soudem její předseda Tomáš Vandas. V závěrečné řeči označil proces za politický. "Vláda návrh podala kvůli vytrvale vzrůstající popularitě a podpoře Dělnické strany mezi veřejností," řekl. Důkazy o protiprávní činnosti Dělnické strany podle jeho názoru chyběly, uvedl Vandas.
Dělnická strana se může do 30 dnů od právní moci rozsudku obrátit na Ústavní soud pokud shledá, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
Vandas: Rozhodnutí NSS je politické, proti jeho příznivcům zasahovali těžkooděnci
Dělnická strana hodlá i přes středeční rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o jejím rozpouštění kandidovat v květnových volbách do Poslanecké sněmovny. Ve středu to sdělil v Brně po jednání soudu předseda strany Tomáš Vandas.
"Zvážíme, jaká cesta je nejvýhodnější. Rozhodnutí soudu vnímám jako politické. Kandidovat budeme, buď jako Dělnická strana, nebo i jinak," sdělil Vandas do tlampače.
Středeční verdikt soudu nepovažuje podle svých slov za prohru. Zároveň Vandas oznámil, že bližší podrobnosti sdělí na sobotní tiskové konferenci.
Po tomto oznámení novinářům vyzvala policie Vandase, aby své shromáždění ukončil s tím, že je nezákonné. Proti demonstraci zakročilo asi dvacet těžkooděnců, kteří se postavili proti asi stovce příznivců DS. Ti se chytili za ruce a odmítali opustit prostor před budovou soudu. Vyvolávali hesla "Svobodu" a "Praktiky StB". Na pomoc těžkooděncům přišli také členové antikonfliktního týmu. Shromáždění Dělnické strany nebylo podle policistů nahlášené.
Po pár minutách se extremisté rozhodli odejít na policejní služebnu k plánovanému výslechu kvůli prvomájovému shromáždění v roce 2009 v Brně. V Rašínově ulici policisté cestu extremistů zastavili, po několika minutách, když přestali skandovat hesla a uklidnili se, je policisté pustili dál.
Krátce po třinácté hodině dorazili extrémisté před policejní služebnu. "Přesun hodnotím jako skandální zásah policie," uvedl Vandas před tím, než vešel do policejní budovy. Jeho příznivci ho doprovodili ke služebně, Vandas šel k výslechu. Policisté uzavřeli dopravu v okolních ulicích a extremisté odcházejí v doprovodu antikonfliktního týmu do centra města.
"Jednu osobu z řad extremistů jsme zajistili," uvedl poté novinářům policejní důstojník Martin Kotlan. Dodal, že policisté budou monitorovat pohyb skupin extremistů, které se rozešly po městě.
Senát Nejvyššího správního soudu vyhověl ve středu vládnímu návrhu a rozpustil Dělnickou stranu. V průběhu čtyřdenního procesu, který začal 11. ledna, se snažil vládní advokát Tomáš Sokol přesvědčit soudce, že Dělnická strana se odchýlila od svého programu a v posledních letech systematicky porušuje ústavu a veřejný pořádek a zároveň ohrožuje práva a základní svobody občanů.
Mareš: Zrušení Dělnické strany je přelomový rozsudek, extremisté se ale mohou odvolata
Zrušení Dělnické strany, o kterém rozhodl ve středu Nejvyšší správní soud, je přelomový rozsudek. Pravicové extremisty ale fakticky ohrozit nemusí, ještě se mohou odvolat k Ústavnímu soudu, který by mohl rozsudek zrušit, sdělil agentuře Mediafax odborník na extremismus Miroslav Mareš.
"Je to přelomový rozsudek, protože je to poprvé, co Nejvyšší správní soud takto rozhodl,“ upozornil Mareš.
Podle politologa ovšem nemusí rozpuštění strany znamenat její faktické zničení. Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas totiž již avizoval, že pokud bude strana zrušena, založí pravicoví extremisté stranu novou. „Některé sympatizanty může rozsudek odradit, některé to naopak ale může povzbudit, protože strana nyní získala jakýsi cejch mučednictví,“ vysvětlil Mareš.
Strana se kromě toho může podle Mareše odvolat k Ústavnímu soudu, který by mohl rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zpochybnit.
O zákaz Dělnické strany se pokusilo již ministerstvo vnitra pod vedením Ivana Langera (ODS), loni na jaře jeho žádosti však Nejvyšší správní soud nevyhověl. Ministr Martin Pecina proto dbal, aby nová žádost obsahovala dostatek důkazů, výpovědí a znaleckých posudků.
Autor: Michal Vaňáč, Pavlína Heřmánková
Teplota: max. 20°C, min. 8°C
| Policie České republiky | 158 |
| Městská policie | 156 |
| Záchranná služba | 155 |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 150 |
| Číslo tísňového volání | 112 |