Senát odmítl novelu zákona o DPH, putuje zpět k poslancům

Senátoři na své páteční schůzi neschválili novelu zákona o DPH, která upravuje zdanění zaměstnaneckých benefitů. Norma se tak vrací zpět do sněmovny, k přehlasování Senátu je potřeba minimálně 101 poslaneckých hlasů.

Podle očekávání senátorské kluby pravicových stran návrh zákona o dani z přidané hodnoty nepodpořily.

"S tímto výsledkem jsme v podstatě počítali," řekl Mediafaxu hned po zamítnutí Jaroslav Pejša, šéf Odborového sdružení železničářů. Obnovení stávkové pohotovosti nezvažují.

"Vlastně to dopadlo docela dobře, protože když to zamítli takhle rychle, uspíšili tím celý proces. Nejhorší by bylo, kdyby nad tím přehnaně dlouho hloubali," dodal Pejša.

Nyní se návrh novely zákona vrací do Poslanecké sněmovny, kde bude nutné sehnat 101 hlasů k přehlasování poslaneckého veta. "Počítáme s podporou tří stran: KSČM, ČSSD a lidovců, kteří nám slíbili podporu výměnou za odvolání stávky," doplnil Pejša.

"Obnovení stávkové pohotovosti opravdu neplánujeme, protože s tímto vývojem jsme víceméně počítali," řekl Mediafaxu Petr Čechák, viceprezident Federace strojvůdců České republiky. "Nyní je řada na sněmovně, protože když to senát zamítl, vrací se zákon do sněmovny," dodal s tím, že hodlají podat nabídku k dalšímu jednání poslaneckému klubu ODS i poslancům, kteří se hlásí k TOP 09.

"Jak jsme již avizovali, ze strany koalice 18 odborových centrál stále trvá nabídka k dalšímu jednání. Je na stranách, jak se k tomu postaví," dodal Čechák.

Sobotka: Zákon odešlu zpět do sněmovny v pondělí - čtěte více

Problém novely se točí kolem základu pro výpočet DPH u zaměstnaneckých benefitů. Mezi ty nepatří pouze režijní jízdenky, ale všechny nepeněžní náhrady, které zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje. Mezi benefity se tedy počítá i teplá strava, příspěvek na ubytování, na dopravu a řada dalších výhod.

Podle původního znění zákona platného od roku 2004 se daň počítala z ceny, kterou stanovil zaměstnavatel. Podle vládní novely zákona o dani z přidané hodnoty, která začala platit prvního ledna letošního roku, se však DPH nově počítá z "ceny obvyklé", což jinými slovy znamená cenu tržní.

Rozdíl mezi cenou, kterou stanoví zaměstnavatel, a cenou tržní je přitom často propastný. "Například celoroční vlaková jízdenka stojí běžného zákazníka přibližně 22 tisíc korun, ale železničář ji má za 250 korun," řekl Mediafaxu Jindřich Hlas, prezident Federace strojvůdců České republiky.

Šéf odborů Štěch věří, že sněmovna přehlasuje Senát - čtěte více

"Jenže to nejsou srovnatelné produkty, protože třeba celoroční jízdenka běžného zákazníka opravňuje k používání první třídy, což se železničářů netýká," dodal s tím, že kdyby České dráhy měly platit DPH z 22 tisíc místo 250 korun, vyšlo by je to na přibližně 300 milionů korun. Na to by podle Hlase České dráhy neměly, takže by se zřejmě tento benefit zrušil.

Autor: Filip Nachtmann, Jiří Táborský