Jiří Šedivý by mohl obsadit přední post v unijní diplomacii

Náměstek generálního tajemníka NATO Jiří Šedivý má šanci obsadit klíčový post ve vedení Evropské služby vnější akce (ESVA), kterou zastřešuje "ministryně zahraničí EU" baronka Catherine Ashtonová. Šedivý by mohl obsadit post náměstka generálního tajemníka, který bude celý diplomatický aparát řídit.

"Náměstek generálního tajemníka NATO Šedivý je osobnost, která má široké zkušenosti i schopnosti pro kvalitní výkon této funkce. Klíčové pro jeho jmenování budou zákulisní debaty. Zástupci české diplomacie přislíbili jeho podporu na všech jednáních, která budou v Bruselu vést," sdělil ve středu agentuře Mediafax nejmenovaný diplomatický zdroj.

Podle Ashtonové povede unijní diplomatický úřad generální tajemník, který jí bude přímo odpovědný. Generálního tajemníka budou zastupovat dva náměstci, z nichž jeden by odpovídal za vnitřní chod instituce a druhý by se soustředil na vnější vztahy a spolupráci s dalšími institucemi. Šedivý by mohl konkrétně obsadit jeden ze dvou postů náměstků generálního tajemníka.

O samotný post generálního tajemníka služby přitom již projevili zájem Francouzi, kteří by ve funkci rádi viděli současného generálního tajemníka francouzského ministerstva zahraničí Pierra Sellala, ale také Němci, kteří vsázejí na poradce kancléřky Angely Merkelové Christopha Heusgena.

Pro Českou republiku by získání postu náměstka bylo jednoznačně přínosem. "Jiří Šedivý je vynikající český politik, který se osvědčil ve funkci ministra obrany i jako diplomat při NATO. Na post náměstka baronky Ashtonové by byl vhodným kandidátem," je přesvědčen senátor a exministr zahraničí Karel Schwarzenebrg (TOP 09).

Šedivý přitom není jediným českým želízkem v ohni. Z přibližně 260 pozic vedoucích diplomatů by s ohledem na podíl obyvatel Česka na populaci EU měla Praze připadnout dvě procenta postů. Česká republika by tak měla mít "nárok" na uplatnění pěti až sedmi vedoucích pozic diplomatických misí. O jejich jmenování se bude finálně rozhodovat v létě, po přijetí návrhu na zřízení ESVA, který Ashtonová představila v dubnu.

Další pozice by mohli Češi obsadit při výběru pracovníků, kteří by tvořili zázemí misí. Celkem by pro tento účel mělo ve 140 zemích a při regionálních a celosvětových organizacích nalézt uplatnění na sedm tisíc Evropanů.

Jordánsko, Gruzie nebo Jižní Korea?

Prozatím bylo vypsáno výběrové řízení jen na 32 postů vedoucích a zástupců vedoucích misí. Přihlásila se na ně desítka českých seniorních diplomatů. Ty, kteří uspějí v prvním kole, čekají v červnu pohovory. "Jeden z našich kandidátů již postoupil do druhého kola výběru na obsazení postu velvyslance EU v Jordánsku," sdělil diplomatický zdroj.

Velké šance má Česká republika také při obsazování vedoucích postů v Gruzii nebo Jižní Koreji s mandátem i pro komunistickou Severní Koreu. Do Jižní Koreje by jako šéf unijní diplomacie mohl být podle neoficiálních informací vyslán tamní bývalý chargé d’affaires Milan Hupcej. Vedoucí pozice v Gruzii by mohla připadnout stávajícímu velvyslanci ČR v Tbilisi Ivanu Jestřábovi. Kromě toho se spekuluje, že čeští kandidáti mají v podstatě již jisté pozice zástupců vedoucích misí v Nikaragui a Indii.

Ministerstvo zahraničních věcí informace o průběhu výběrových řízení nechce prozatím podávat s tím, že se nejedná o uzavřený proces. "V červnu teprve proběhnou pohovory. Další pozice pak budou vypisovány až po schválení návrhu na zřízení ESVA, dosud ale není zřejmé, kdy k tomu dojde," vysvětlil ředitel tiskového odboru ministerstva Jiří Beneš.

Evropskou službu vnější akce a post vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku zavedla Lisabonská smlouva, jež vstoupila v platnost 1. prosince minulého roku. ESVA nemá nahrazovat diplomacii jednotlivých členských států, ale spolupracovat s nimi. Prostřednictvím ní by se měla vykonávat společná zahraniční a obranná politika Evropské unie jako celku.

Autor: Pavlína Heřmánková