Třenice mezi Slovenskem a Maďarskem ohrožují pozici středoevropských zemí, říká Kohout

Spory mezi Maďarskem a Slovenskem ohrožuje pozice všech středoevropských zemí, postavení, který si středoevropský region pracně v očích Evropy získával, může být zásadně poškozeno. O zmírnění třenic proto bude usilovat Česko i Polsko, řekl v úterý ministr zahraničí Jan Kohout.

Kohout poukazuje na to, že všechny čtyři země Visegrádské skupiny zažívají letos klíčové volby. Problematické se přitom ukazují ty na Slovensku a v Maďarsku. V Maďarsku již proběhly v dubnu a zajistily dvoutřetinovou ústavní většinu pravicové koalici Fidesz Viktora Orbána.

Psali jsme:
Vítěz maďarských voleb Orbán oznámil pravicovou smršť

Na Slovensku se konají parlamentní volby v polovině června. Současné dění a ještě více postup budoucích vlád přitom může přispět ke zvyšování neklidu ve středoevropském regionu. "Jsou některá témata, která mohou rozvlnit a rozvířit středoevropský region," uvedl Kohout.

Ministr upozornil, že česká diplomacie nyní jedná s představiteli obou zemí a do jisté míry se snaží tlumit ostří, které se vybrušuje na obou stranách slovensko-maďarské hranice. Jako zprostředkovatel smíru ostatně hodlá vystupovat také Polsko, jak se ujistili šéfové diplomacií obou zemí. Varšava i Praha jsou totiž přesvědčeny, že další gradování sporů mezi Maďarskem a Slovenskem poškodí v očích Evropy celou Visegrádskou čtyřku. "My se obáváme, aby některé z těchto témat neohrozilo vnímání střední Evropy, potažmo Visegrádu, v očích evropských partnerů a nesnížilo reputaci a kredit, kterých jsme dosáhli. Máme zájem na tom, aby pokud jsou někde diskuse a tenze, aby byly minimalizovány," řekl ministr.

Na rostoucím nacionalismu v Maďarsku, podněcovaném Fideszem, kterého k řadě výpadů strhává krajně pravicový Jobbik, již vyrostla například novela o dvojím občanství pro Maďary žijící v cizině. Zákon by se přitom dotkl zvláště Srbska, Rumunska a Slovenska, kde žije půl milionu lidí maďarské národnosti. Slovenský premiér Robert Fico již pohrozil, že reakce Slovenska bude tvrdá. Slovenská vláda zřejmě zavede zákon, který dvojí občanství znemožní, v případě, že by někdo dobrovolně maďarské občanství přijal, ztratil by slovenské.

Kromě toho ovšem maďarští nacionalisté napadají Trianonskou dohodu z roku 1920, která určila hranice stávajícího Maďarska a garantuje hranice Slovensku. Zpochybňují ovšem také Benešovy dekrety, jejichž důsledkem bylo mimo jiné vysídlení Maďarů ze slovenského území po druhé světové válce. Pro Slovensko je znevažování platnosti těchto smluv extrémně citlivé, protože přímo ohrožuje územní integritu slovenského státu.

Čtěte také:
Slovenský parlament se ohradil proti dvojímu občanství Maďarů

Z výsledků voleb v Maďarsku se podle Kohouta dalo vyhrocení problému do jisté míry předvídat, neočekávaná však byla podle něj razance, s jakou je téma diskutováno ještě před slovenskými parlamentními volbami. "Předpokládali jsme spíše, že ústavně většinové vítězství povede k tomu, že Fidesz nebude tlačen Jobbikem do extrémů. To se nenaplnilo," řekl Kohout.

Česká diplomacie proto nyní klade primárně důraz na to, aby se tenze mezi oběma zeměmi umírnily. "V tuto chvíli budeme chtít po Slovensku i Maďarsku zdrženlivost a klid a nečinění unáhlených nepromyšlených věcí pod tlakem, zvlášť pod tlakem voleb," řekl. "Situace se volbami poněkud dramatizuje. Politická mapa ve střední Evropě bude vypadat jinak než doteď. Zásadní je držet se osvědčených formátů regionální spolupráce, které jsme rozvinuli, ať už tedy v rámci Visegrádu nebo v rámci jiných platforem," dodal.

Velmi nebezpečné, a to i pro Česko, by ovšem podle Kohouta bylo další zpochybňování smluv ustavující poválečné uspořádání v Evropě a Benešových dekretů. To by totiž mohlo strhnout také některé Rakušany a Němce, kteří se s platností Benešových dekretů stále nesmířili. V takovém případě by byly ohroženy zájmy i České republiky a Praha by již nemohla fungovat jako nestranný zprostředkovatel smíru ve slovensko-maďarských sporech.

"Trianonská, potažmo Versailleská smlouva jsou základy, na kterých leží česká a slovenská státnost. Pokud již nebudeme moci stát stranou a budeme donuceni vybrat si, budeme muset hájit naše státní zájmy," zdůraznil Kohout s tím, že v takovém případě by se Česká republika musela postavit na stranu Slovenska.

Autor: Pavlína Heřmánková