Nečas s Pospíšilem jednali v Brně o financování justice

Premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (oba ODS) se v pátek sešli v Brně se špičkami české justice. Rozhovory s představiteli Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu se týkaly představ nové vlády o financování soudů.

Ministr Pospíšil řekl agentuře Mediafax, že v příštím roce nebude mít justice k dispozici více peněz, prostředky vystačí podle jeho slov pouze na udržování současného stavu. Nový šéf resortu spravedlnosti zároveň zopakoval, že je také pro změnu na postu nejvyššího státního zástupce. Tuto funkci v současné době zastává Renata Vesecká.

Z majetkových transferů zmínil Pospíšil hlavně převod věznice v Uherském Hradišti na majetku město. "Jsem příznivcem této myšlenky," sdělil ministr.

Za zavřenými dveřmi jednali Nečas s Pospíšilem s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou o finanční potřebnosti českého soudnictví, zejména pak Nejvyššího soudu.

Oba ministry přijal rovněž předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. "Vítám, že předseda vlády a ministr spravedlnosti již v prvních dnech po svém jmenování přijeli do centra české justice a zajímali se o naše názory," řekl Baxa agentuře Mediafax. "Jejich návštěvu chápu jako projev vůle začít naplňovat program vlády, ve kterém zaujímají významné místo boj proti korupci a posílení mechanismů vlády práva," zdůraznil. Baxa i představitelé kabinetu si v Brně navíc vzájemně slíbili, že "vzájemné konzultace o důležitých otázkách budou v budoucnu pokračovat".

Nejvyšší soud je spolu s Nejvyšším správním soudem nejvyšším článkem soustavy obecných soudů Česka. Soudcem NS může být jmenován právník s nejméně desetiletou odbornou praxí. Soudci tvoří dvě kolegia - Trestní kolegium a Občanskoprávní a obchodní kolegium. Základem rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích - o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona. Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální agenda - uznání rozhodnutí zahraničních soudů, povolení průvozu osoby podle evropského zatýkacího rozkazu v rámci Evropské unie i v rámci vydávání do ciziny.

Nejvyšší správní soud rozhoduje ve věcech správních o mimořádných opravných prostředcích, takzvaných kasačních stížnostech. Mimoto tomuto soudu přísluší i určitá zvláštní agenda, zejména rozhodování ve věcech volebních, o rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti politických stran a hnutí nebo o některých kompetenčních sporech. Jeho činnost byla v Česku zahájena teprve v roce 2003.

Autor: Jiří Nováček