Lidovci budou hledat viníka volebního propadáku strany a zvolí si nové vedení

Ve Žďáru nad Sázavou si o víkendu delegáti mimořádného sjezdu KDU-ČSL vyberou nové vedení strany. Kromě úřadující předsedkyně Michaely Šojdrové chce lidovce vést Jaroslav Orel, pardubický krajský stranický tajemník Pavel Bělobrádek či pedagožka Masarykovy univerzity Jiřina Šťouračová.

Šojdrová zdědila křeslo šéfky strany po Cyrilu Svobodovi, který po volebním debaklu strany odstoupil. Lidovci se totiž nedostali do poslanecké sněmovny a propad utrpěli podle politologů i v komunálních volbách. Ačkoliv Šojdrová tvrdila, že stranu povede jen do mimořádného sjezdu, nakonec se rozhodla vstoupit do klání o post šéfky strany.

Úřadující předsedkyně lidovců Michaela Šojdrová, která aspiruje na post řádné předsedkyně, chce změnit stranické logo, vrátit straně důvěryhodnost a dostat ji zpět do obou komor parlamentu.

Ve Žďáru se očekává obsáhlá diskuse o neúspěchu KDU-ČSL v letošních volbách a hledat viník propadu. Zda nese vinu za volební debakl Jiří Čunek nebo Cyril Svoboda.

Lidovci patří k jedné z nejstarších českých politických stran, jako Československá strana lidová vznikli sloučením několika katolických stran již v ledu 1919. Po revoluci v roce 1989 chtěla ČSL těžit především ze svého morálního kreditu, který získala během minulého režimu.

Strana si na začátku 90. let zvolila do svého čela Josefa Luxe a v roce 1992 se z ČSL přejmenovala na KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová). V následujících letech si udržovala dobré postavení a byla členem všech vlád dnešního prezidenta Václava Klause.

V roce 1997 spojenectví s občanskými demokraty přerušil skandál s financováním ODS a lidovci vládu opustili. Po krátkém působení v úřednickém kabinetu se dostali do opozice, když se díky opoziční smlouvě na vládě podílela ODS společně s ČSSD. V červenci 2002 se strana stala koaličním partnerem sociální demokracie, na konci roku 2005 však podali ministři za KDU-ČSL rezignaci kvůli aféře tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Později se podíleli na rekonstrukci kabinetu, jehož vedení převzal Jiří Paroubek (ČSSD).

V parlamentních volbách v roce 2006 získala KDU-ČSL 7,22 procenta hlasů a 13 mandátů v Poslanecké sněmovně. Lidovci se poté stali součástí koalice s ODS a Stranou zelených v takzvané první Topolánkově vládě. Ta však nedokázala v dolní komoře parlamentu získat důvěru. Trojkoaliční projekt na stejném půdorysu stran ale pokračoval a druhý kabinet Mirka Topolánka (ODS) už důvěru získal. Tehdejší předseda KDU-ČSL Jiří Čunek v ní zastával post ministra pro místní rozvoj a místopředsedy vlády.

V květnu 2009 byl předsedou zvolen Cyril Svoboda, krátce poté však vznikla nová pravicová strana bývalého předsedy lidovců Miroslava Kalouska nazvaná TOP 09 a z KDU-ČSL odešly mnohé výrazné tváře.

Zlom pro lidovce přišel v květnu 2010, kdy se poprvé od revoluce nedokázali dostat do Poslanecké sněmovny. Předseda Cyril Svoboda rezignoval na svůj post ještě před zveřejněním oficiálních výsledků. Úřadující předsedkyní strany se po Svobodovi stala tehdejší 1. místopředsedkyně lidovců Michaela Šojdrová.

"Nominaci jsem se rozhodla přijmout proto, že ti, kteří by byli novými tvářemi a mají dostatek zkušeností, tedy Petr Šilar, Petr Pithart a Daniel Rychnovský, kandidaturu nepřijali," zdůvodnila své rozhodnutí Šojdrová.

Netají tím, že chce stanu modernizovat a vrátit jí její dřívější důvěryhodnost. Pomoci k tomu má nejen změna stranického loga, ale i celé mentality. "My nejsme socialisti, my nejsme liberálové, jsme křesťanští demokraté. Musíme vize zpracovat nově tak, aby to lidé lépe chápali," řekla Šojdrová.

Jejím největším cílem je návrat lidovců do Poslanecké sněmovny a Senátu.

Autor: Filip Nachtmann