Snahy o revizi Lisabonské smlouvy jsou politickou utopií, soudí exministr Kohout

Exministr zahraničí a kandidát na místopředsedu ČSSD Jan Kohout je přesvědčen, že případné snahy Německa nebo Francie o revizi Lisabonské smlouvy jsou nyní politickou utopií. Proces ratifikace by se zřejmě nepodařilo dotáhnout do zdárného konce, předvídá někdejší šéf české diplomacie.

Ve středu se naplní roční působení Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost 1. prosince minulého roku. Kohout je přesvědčen, že dokument je dobrým předpokladem pro další rozvoj EU, její zavádění do praxe se však ukázalo jako mnohem obtížnější a pomalejší, než se očekávalo. Problémy se nevyhnuly ani novým funkcionářům, které Lisabonská smlouva ustavila, tedy takzvanému prezidentu EU a šéfce unijní diplomacie.

"Prezident Rompuy je stále pro většinu Evropanů naprosto neznámou osobou, Evropská služba vnější akce (ESVA) není stále vybudována a EU výrazně ztrácí na mezinárodním poli," komentoval Kohout.

Lisabonská smlouva si jistě podle exministra vyžádá úpravy, za současné situace ovšem nemůže nikdo očekávat, že by se ji podařilo úspěšně revidovat. "Vývoj přináší a bude přinášet tlak na úpravy některých ustanovení Lisabonské smlouvy. V současné chvíli je však představa nových změn a úprav doprovázených ratifikacemi v jednotlivých členských státech politickou utopií a je nutné hledat nástroje, které v sobě LS obsahuje, například institut posílené spolupráce," vysvětlil.

Tím, kdo z Lisabonské smlouvy jednoznačně vytěžil, je podle Kohouta bezesporu Evropský parlament. "Vliv Evropského parlamentu na finanční záležitosti unie či například ESVA se ukazuje jako velice silný. Domnívám se, že došlo k vychýlení institucionální rovnováhy v neprospěch členských zemí a bude zapotřebí hledat cesty, jak na tuto skutečnost reagovat, především posílením rady," uvedl.

Ratifikace Lisabonské smlouvy se vloni zastavila na Pražském hradě. Prezident Václav Klaus smlouvu podepsal loni na podzim až poté, co spolu s úřednickou vládou prosadil výjimku pro ČR, která zaručí nedotknutelnost Benešových dekretů. Podle Kohouta to byl krok, který Českou republiku rozhodně nepoškodil. Výjimka, která má formálně vejít v platnost spolu s přístupovou smlouvou Chorvatska, sice není jedinou zárukou zachování platnosti Benešových dekretů, jako další pojistka je to ovšem důležitý nástroj. "Česká výjimka z Lisabonu je důležitým elementem pro zachování právní jistoty v České republice," uzavřel Kohout.

Autor: Pavlína Heřmánková