Poslanec Urban chce záruky, že zdanění solární energie nevyvolá řadu arbitráží

Sociální demokraté chtějí po kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) záruky, že návrh na zdanění solárních elektráren nevyvolá řadu arbitráží vůči Česku. V pátek to uvedl stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban.

"Sociální demokracie si uvědomuje, že je řešení této problematiky klíčové. Opakovaně jsme ale vládu Petra Nečase upozorňovali na nutnost přijmout taková opatření, která jasně zaručí, že Česká republika nebude cílem miliardových soudních sporů," prohlásil Urban.

Stanovení záručních podmínek je podle něj zodpovědností současné vlády, která se musí snažit případným sporům předejít.

Novela zákona počítá s tříletým 26procentním zdaněním fotovoltaických elektráren a její přijetí zabrání skokovému nárůstu cen elektrické energie od 1. ledna 2011. Poslanecká sněmovna o schválení návrhu rozhodla poměrem hlasů 123:12, hlasovali pro něj i někteří poslanci ČSSD.

Norma však vyvolává vášně mezi malými a středními podnikateli, kteří do tohoto zdroje energie investují. Již delší dobu tak vyhrožují podáním stovek žalob na stát.

Sociální demokraté připomněli, že se možných arbitráží obává i prezident Václav Klaus. Ten ve čtvrtek přišel s návrhem na pouze jednoroční zdanění solárních elektráren, který by riziko arbitráží vůči České republice snížil.

Novela navrhuje, aby majitelé solární elektrárny povinně odváděli 26 procent do státní kasy z peněz za vyrobenou elektřinu od distribuční společnosti. U zelených bonusů, což jsou dotace majitelům solárních elektráren, které nejsou připojeny do sítě, jde dokonce o 28 procent.

Odvod se podle návrhu nedotkne elektráren s instalovaným výkonem do 30 kW, které jsou na střechách budov a podobných místech. Někteří poslanci navrhovali tuto hranici zvýšit s ohledem na malé a střední investory.

Dalším opatřením je darovací daň na emisní povolenky, která má činit 32 procent. Základem daně bude průměrná tržní cena jedné emisní povolenky k 28. únoru příslušného kalendářního roku, ta se vynásobí počtem povolenek, které příslušná společnost dostala zdarma. Průměrnou cenu zveřejní ministerstvo životního prostředí.

Třetím zdrojem má být zvýšení poplatku za vynětí pozemku ze Zemědělského půdního fondu (ZPF). Konkrétní výši stanoví vyhláškou ministerstvo životního prostředí. Z takto utržené částky půjde 75 procent do státní kasy, 15 procent do ZPF a zbylých deset procent bude příjmem obce, v jejímž obvodu se pozemek nachází.

Příští týden se k projednání normy dostanou senátoři.

Autor: Martina Týblová, Filip Nachtmann