Finanční arbitr bude novou organizační složkou státu

Institut finančního arbitra bude v brzké době vyčleněn z České národní banky a stane se samostatnou organizační složkou státu hrazenou z rozpočtu ministerstva financí. Vláda ve středu schválila potřebný zákon, který tuto změnu umožní.

Nově má být podle zákona zřízena Kancelář finančního arbitra, která má především mimosoudně řešit spory mezi klienty a poskytovateli finančních služeb.

Tato kancelář bude organizační složkou státu hrazenou ze státního rozpočtu, přesněji z kapitoly ministerstva financí.

Pravomoci finančního arbitra se podle zákona mají nově týkat i řešení sporů ze spotřebitelských úvěrů a kolektivního financování. Kolektivní financování je například účast v podílových fondech.

"Tento zákon také stanoví, že výnos ze sankcí bude plynout do rozpočtu," poznamenal premiér Petr Nečas (ODS).

Změna je především v tom, že podle současného zákona o finančním arbitrovi je jeho činnost povinna zajišťovat ČNB. Tento postup je ale v rozporu se Smlouvou o fungování EU, protože narušuje nezávislost ČNB a je v rozporu se zákazem měnového financování centrálních bank.

"Když byl institut finančního arbitra zřízený, počítalo se s tím, že ČNB bude jeho fungování zajišťovat jen dočasně. Tato dočasnost se nyní protáhla na sedm let. ČNB by velmi uvítala, kdyby navrhovaná změna, která je nyní legislativně připravena, byla úspěšně schválena," řekl Mediafaxu již dříve Marek Petruš, tiskový mluvčí ČNB.

Současný stav je již delší dobu předmětem kritiky Evropské komise (EK) a hrozí, že EK zahájí řízení o porušení smlouvy. V krajním případě může dojít i k finančním sankcím. Podle Lisabonské smlouvy totiž EK může uložit finanční sankce v takové výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.

Zákon již schválila vláda Jana Fischera, ale sněmovna jej nestihla projednat před koncem svého volebního období, a proto je nezbytné, aby legislativní proces začal znovu.

Vláda termín přistoupení k euru nestanoví

Vláda termín přistoupení České republiky k euru nestanoví a v příštím roce nebude usilovat ani o vstup ČR do mechanismu směnných kurzů ERM II. Po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Nečas (ODS).

"Shodli jsme se, že vláda stojí za doporučením zatím nestanovovat datum vstupu do eurozóny," poznamenal Nečas.

Stejně tak kabinet souhlasil, že v příštím roce se nebude snažit o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II.

Vláda k tomuto názoru dospěla během projednávání materiálu, který hodnotí plnění maastrichtských kritérií a ekonomickou sladěnost ČR s eurozónou. Premiér poznamenal, že náš rozpočtový deficit je nyní nad těmito kritérii. "Zároveň ovšem plníme například kritérium cenové stability a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb," dodal Nečas.

Celní úřady budou nově moci zabavovat padělky

Jasně danou možnost odebrat zboží, u kterého je podezření, že jde o padělek, by měl nově získat celní úřad. Potřebnou změnu zákona ve středu schválila vláda petra Nečase (ODS).

Předkladatelem návrhu je ministerstvo financí, které vysvětluje, že současná právní úprava řeší pouze dobrovolné vydání zadrženého zboží. "V případě, že zadržené zboží není dobrovolně vydáno, je třeba jej odebrat. Tato pravomoc se tedy doplňuje," vysvětluje ministerstvo financí.

Dovozci, kterým se to stane, se však budou moci proti takovému rozhodnutí do tří dnů odvolat, a to písemně. Jejich námitky sice nebudou mít odkladný účinek, ale ředitel příslušného celního úřadu se jimi bude muset bezodkladně zabývat.

Novela také zpřesňuje některá další ustanovení zákona o dovozu a vývozu zboží, porušující práva duševního vlastnictví. Slouží také k tomu, aby Česká republika dostála některým závazkům, které vyplývají z mezinárodních dohod.

Na obnovitelné zdroje půjde 11,7 miliardy korun

Na podporu obnovitelných zdrojů padne v příštím roce ze státní kasy maximální 11,7 miliardy korun. Nečasova vláda na svém středečním jednání schválila nařízení, které určuje tento cenový strop.

Nařízení vlády, které zmíněný limit obsahuje, navazuje na již schválenou novelu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle ní výši příspěvku, který budou spotřebitelé elektřiny platit navíc za obnovitelné zdroje, stanovuje vláda.

Příspěvky tímto způsobem stanovené však na hrazení všech nákladů spojených s podporou obnovitelných zdrojů stačit nemohou, a proto kabinet rozhodl, že náklady navíc se uhradí ze státního rozpočtu.

Finanční zdroje na toto krytí jsou dohromady tři. V první řadě jde o daň ve výši 26 procent z vyrobené elektřiny. Dále se jedná o darovací daň na emisní povolenky ve výši 32 procent z ceny jedné povolenky.

Třetím zdrojem je zvýšení poplatku za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a zbytek bude hrazený ze státního rozpočtu.

Celkové náklady na toto vládní opatření podle nařízení nesmějí přesáhnout 11,7 miliardy korun. Podle vládních propočtů, které počítají s tím, že do konce letošního roku bude připojeno 1625 MW instalovaného výkonu slunečních elektráren, by to mělo stačit k tomu, aby cena elektřiny nestoupla v příštím roce o více než 5,5 procenta, jak před časem schválila vláda.

Autor: Jiří Táborský