Hejtman Martínek: Pardubický kraj najíždí na krizové řízení zdravotnictví

Vedení Pardubického kraje již nyní přijímá opatření v souvislosti s výzvou Děkujeme, odcházíme a najíždí na krizové řízení krajského zdravotnictví. Chceme udržet akutní péči ve všech nemocnicích, řekl v pondělí agentuře Mediafax pardubický hejtman Radko Martínek (ČSSD).

Z nemocnic zřizovaných Pardubickým krajem podaly výpověď zhruba dvě stovky lékařů, což je více než čtvrtina z celkového počtu. "Je to v každé nemocnici jinak, například Litomyšli odejde jen šest lékařů, naopak v Chrudimi polovina, jinde třetina a je to vážný problém," řekl Martínek po pondělním jednání vedení kraje s řediteli nemocnic.

Nejcitelněji zasahují v Pardubickém kraji odchody lékařů oddělení ARO, anestezii, chirurgii, ortopedii a gynekologii, tedy takzvaně nezbytné obory. Kraj nyní sjednocuje systém řízení, ve kterém je prioritou zajištění akutní péče, potom lůžkové péče a eventuelně i ambulantní péče. "Porady budou každý týden v pondělí a budeme upřesňovat to, co se bude dít dále. Budeme se ale snažit zajistit akutní péči ve všech nemocnicích, pokud to půjde, pokud ne, budeme plán postupně upravovat," doplnil hejtman.

Plánované úkony by v nemocnicích Pardubického kraje měly probíhat beze změn do poloviny února, pokud se situace nezmění, budou muset okresní a krajské nemocnice operace omezovat. "My nechceme výkony ztratit, budeme se to snažit vyřešit do poloviny února. Co se týče středního zdravotnického personálu, tak stále věřím, že ministerstvo zdravotnictví bude konat, ale pokud by krize pokračovala, budeme pokračovat dle zákoníku práce a zřejmě i tam redukovat," uvedl hejtman Radko Martínek.

Viníkem rozjitřené situace je podle hejtmana Radko Martínka ministerstvo zdravotnictví, které vyhlásilo snižování platů lékařů: „S tím Pardubický kraj nemůže v žádném případě souhlasit, žádné mzdy snižovat nebudeme,“ dodal Martínek. Nemocnice zřizované Pardubickým krajem by k 28. 2. 2011 mělo opustit celkem 228 lékařů.

ČTĚTE TAKÉ:
Nemocnice se připravují na odchod lékařů, z Bulovky jich odejde téměř polovina

Z nemocnic v Královéhradeckém kraji odchází čtvrtina lékařů

Víc než tři stovky ze zhruba 1200 lékařů v nemocnicích v Královéhradeckém kraji podalo ke konci roku 2010 výpovědi. Většinu zdravotnických zařízení proto čekají vážné problémy, jak v pondělí zjistila agentura Mediafax.

V největší z nemocnic, Fakultní nemocnici Hradec Králové, podalo k 31. prosinci 2010 výpověď 187 lékařů z celkových 764. Řada z nich je specializovaných doktorů.

"Budeme muset omezit objednané zákroky a provádět pouze akutní věci, protože odchází řada anesteziologů i chirurgů. Doufáme, že se to ještě během ledna vyřeší a nebude muset tato krize nastat," řekl mluvčí hradecké fakultní nemocnice Zdeněk Tušl s tím, že je to krizová nemocnice i pro okolní menší nemocnice, protože od nich může být ze strany pacientů tím větší tlak na hradeckou. Vedení nemocnice se proto snaží připravit nějaký scénář, protože ti lékaři, kteří zůstanou, nebudou moci porušovat zákoník práce.

"Budeme muset zavřít vždy několik oddělení a poskytovat péči střídavě. Řada lidí čeká i na to, až se udělá nějaká chyba, aby na to upozornili. Právníci v Praze například běhají před nemocnicemi a ptají se pacientů, jak jsou spokojeni," dodal mluvčí.  Podle něj to není o penězích lékařů, ale o narovnání financování nemocnice, které běží podle 20 let starých pravidel nastavených na daleko jiné poměry.

"Pojišťovny dají na lůžko 1000 korun a náklady jsou 1500, jídlo denně stojí 90 korun a pojišťovny dají 60 korun. Navíc pouze lékaři mají povinnost se celoživotně vzdělávat a to taky něco stojí," uzavřel Tušl.

Více než čtvrtina, tedy 121 lékařů z celkových 446, odchází z nemocnic zřizovaných krajem. "Bez problémů se situace zvládne ve Dvoře Králové nad Labem, kde neodchází nikdo, a v Trutnově, odkud odešlo šest lékařů. Problémy ovšem zřejmě nastanou v Jičíně, kde je 42 výpovědí, dále v Náchodě s 57 výpověďmi a také v Rychnově, kde sice podalo výpověď jen 16 lékařů, ale jedná se o menší nemocnici," upřesnil mluvčí Královéhradeckého kraje Jiří Hošna.

Autor: Bohuslav Štěpánek