Informace z trestního řízení bude možné zveřejnit, pokud si to vyžádá veřejný zájem

Veřejný zájem by měl napříště posloužit jako argument, který umožní zveřejnit informace z trestního řízení, jejichž publikování je jinak tabu. Umožnit by to měla novela trestního řádu, kterou se bude ve středu zabývat vláda.

"Cílem předkládané novely je zmírnit dopady tzv. náhubkového zákona a vyvážit zájem veřejnosti na informace s právem osoby na ochranu jejího soukromí. Novela tak zachovává zvýšenou ochranu zvlášť zranitelných obětí trestných činů před sekundární viktimizací, zároveň však tuto ochranu omezuje jen na skutečně důvodné případy," zdůvodňuje své pohnutky v předkládací zprávě ministerstvo spravedlnosti.

Zákaz se v současnosti vztahuje na informace, ze kterých by se veřejnost mohla dovtípit totožnost oběti trestného činu, která je mladší 18 let, ale i poškozených, na kterých byl spáchán některý z trestných činů, které vyjmenovává zákon.

Stejně tak český právní řád zapovídá zveřejňovat informace ze záznamů odposlechů, pokud v rámci důkazního řízení nezazněly při jednání v soudní síni.

V přípravném řízení se pak nesmí publikovat ani údaje, na základě kterých je možné se dopátrat totožnosti podezřelého, obviněného, zúčastněné osoby či svědka.

Nově by se tyto informace ze soudních spisů na světlo světa za určitých okolností dostat mohly.

"Zákaz se nebude vztahovat na případy, kdy veřejný zájem na zveřejnění informace převáží nad zájmem na ochranu soukromí dotčené osoby. Tedy například tehdy, když mají média k dispozici přepis záznamu z odposlechu, z nějž vyplývá, že se veřejný funkcionář dopustil trestné činnosti. Dalším modelovým případem, o kterém by bylo možné zveřejnit informace, je spáchání teroristického útoku na prezidenta republiky," vypočítává v předkládací zprávě ministerstvo spravedlnosti příklady, při kterých bude možné uvedené údaje publikovat.

Zveřejnění každé informace tak bude nově předcházet pečlivé zvážení, zda v tomto případě veřejný zájem skutečně převážil nad právem jednotlivce na ochranu soukromí. "Zejména je třeba posuzovat sledovaný účel, způsob a účinek zveřejnění. V konečné instanci bude toto posouzení provádět soud," píše se ve zprávě. Zvláštní důraz přitom rezort klade na ochranu těch nejmenších obětí.

Kromě nezletilých obětí trestných činů se budou zvýšené ochraně těšit také ti lidé, kteří se stali oběťmi sexuálně motivovaných trestných činů, a dále poškození, kterým pachatel způsobil závažné zranění.

Více chráněné budou i těhotné ženy a osoby, které soud svěřil do péče. Návrh dále zvýšenou ochranu přiznává také pozůstalým po takových obětech.

V zákoně bude nově upraveno i to, kdo je oprávněn dát souhlas se zveřejněním informací z trestního řízení v případě, že oběť, které právní řád přiznává zvýšenou ochranu, zemře.

Takzvaný náhubkový zákon vešel v účinnost v dubnu roku 2009. Už při jeho vzniku se ale vznesla vlna odporu ze strany médií, která se tak postavila proti tomu, že by do budoucna nemohla zveřejňovat policejní odposlechy, které poukazují na korupční jednání politiků.

Autor: Veronika Žižlavská