Ústavní soudci rozhodnou o osudu balíčku úsporných opatření vlády do tří týdnů

Verdikt o žádosti poslanců ČSSD na zrušení balíku 18 novel zákonů o úsporných opatřeních vlády by měl padnout do tří týdnů. Soudci musejí nyní analyzovat svědecké výpovědi premiéra Petra Nečase a šéfky sněmovny Miroslavy Němcové (oba ODS), řekl v úterý Mediafaxu generální sekretář ÚS Tomáš Langášek.

Ústavní soudci si podle Langáška musejí nyní na neveřejných poradách vytříbit názory na kauzu, ve které skupina pětačtyřiceti sociálnědemokratických poslanců podala návrh na zrušení celého zákona o úsporných opatřeních na ministerstvu práce a sociálních věcí. Vadila jim totiž procedura, prostřednictvím jaké kabinet navzdory protestům opozice před koncem loňského roku normu přijal.

"Nepochybně si to vyžádá nějaký čas. Jakmile soudci dospějí k rozhodnutí, stanoví termín vyhlášení svého nálezu," řekl generální sekretář. Dobu projednávání ústavní stížnosti zároveň odhadl na jeden až tři týdny.

Generální sekretář zároveň zdůraznil, že možné jsou všechny možné varianty výroku. "Nelze v žádném případě nějak rozhodnutí ústavních soudců předjímat," řekl.

Langášek připustil, že soudci - pokud návrhu sociální demokracie na zrušení zákonů vyhoví - budou muset vyřešit i možné důsledky takzvaného derogačního rozhodnutí. "Zákon novelizoval osmnáct norem v oblasti sociálního zabezpečení. Důsledky jejich zrušení by byly nepochybně velké a rozsáhlé," přiznal generální sekretář Ústavního soudu.

Jednotlivé novely zákona lze podle Langáška derogovat čili zneplatnit od okamžiku jejího přijetí, k datu vyhlášení nebo i k nějakému pozdějšímu dni. Do výroku Ústavního soudu proto nebude jasné, jaké konkrétní finanční dopady či úřední opatření by případné zrušení úsporného balíčku vlády mělo na konkrétní příjemce sociálních dávek a požitků. "Všechno tyto otázky budou nyní předmětem uzavřených jednání soudců," zopakoval Langášek.

Balíček škrtů umožnil podle pravicového koaličního kabinetu miliardové úspory v sociální oblasti a snížení schodku státního rozpočtu. Kvůli zákonu se například nemocenská vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. Stát navíc nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto dřívějšího 15. dne. Do té doby zaměstnavatelé platí svým zaměstnancům náhradu mzdy.

Sociální příspěvek se novelou zákona omezil pouze na rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné nebo postižené dítě. Příspěvek dále náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů je sám nezaopatřeným dítětem, tedy je mu méně než 26 let. Změnila se také výplata rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Porodné se kvůli balíčku škrtů vyplácí pouze za první narozené dítě, a to jen některým rodinám. Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat. Lidé, kteří odcházejí ze zaměstnání na dohodu nebo na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti. Příspěvek na péči v takzvaném prvním stupni se snížil z 2000 na 800 korun měsíčně.

"Balíček úsporných zákonů jsme prosadili ve stavu legislativní nouze, protože opozice jasně avizovala, že bude přijetí zákonů, jež byly součástí úsporných balíčků, vetovat," řekl soudcům při projednávání kauzy premiér Petr Nečas (ODS). Dodal, že pokud by opoziční strany přistoupily na konstruktivní debatu, vláda by nechala v parlamentu projít zákony v normálním režimu, tedy i s obecnou rozpravou. "Stav legislativní nouze pomohl odvrátit hospodářské škody značného rozsahu, zhruba ve výši pětačtyřiceti miliard korun," řekl Nečas.

Nepřijetí zákona by podle premiéra znamenalo také signál pro světové finanční trhy, že Česká republika není schopna pracovat se snižováním deficitu státního rozpočtu. "Významně mohla být ohrožena ratingová důvěryhodnost republiky," řekl Nečas.

Autor: Jiří Nováček