Premiér Nečas přijal předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye

Březnová evropská rada, stabilní eurozóna, pakt pro konkurenceschopnost, ale i situace v Libyi byla témata středečního jednání předsedy vlády Petra Nečase (ODS) a nejvyššího představitele Evropské unie, předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye.

"Chtěl bych zdůraznit, že v ekonomické oblasti má Česko zájem na stabilní eurozóně, neboť jsme natolik provázaní, že nestabilní situace má dopad i na samotnou Českou republiku," uvedl Nečas.

V souvislosti s německo-francouzským návrhem paktu konkurenceschopnosti premiér řekl, že Česká republika vítá myšlenky paktu a hodlá je provádět na národní úrovni "nehledě na provádění v ostatních členských státech".

Březnová Evropská rada bude významná vzhledem k otázce, jak se evropský stabilizační mechanismus finančně naplní a připraví na své fungování počínaje polovinou roku 2013 a zda se k němu rovněž připojí i Česká republika.

Pro správné fungování stálého finančního mechanismu musí být na základě rozhodnutí prosincové Evropské rady změněny zakládající smlouvy, a proto se dá očekávat, že březnová Evropská rada bude mít pro budoucí měnovou a hospodářskou stabilitu klíčový význam.

Evropský stabilizační mechanismus je součástí komplexního balíčku opatření k nápravě finanční situace v Evropě. Podle tohoto nařízení mohou státy, které se nacházejí v obtížné situaci způsobené mimořádnými okolnostmi, jež nemohou ovlivnit, požádat o finanční pomoc z tohoto mechanismu. Mezi tyto okolnosti může patřit i vážné zhoršení mezinárodního hospodářského a finančního prostředí. Mechanismus by měl unii umožnit koordinovanou, rychlou a účinnou reakci.

Herman van Rompuy je belgický vlámský politik a člen Křesťanskodemokratické vlámské strany. Předsedou Evropské rady je od 1. prosince 2009 a byl zvolen na 2,5leté funkční období do nově vzniklé funkce, zavedené Lisabonskou smlouvou. Oficiálním názvem funkce je stálý předseda Evropské rady, neoficiální pak prezident Evropské unie.

V letech 2008 až 2009 Herman Van Rompuy zastával post belgického předsedy vlády. Ve funkci premiéra se kromě mírnění dopadu hospodářské krize snažil uklidnit napjatou situaci mezi valonskou a vlámskou částí Belgie, kterou předtím jako vůdce opozice sám pomáhal vyvolat, aby tak způsobil vládě potíže.

V minulosti rovněž působil i jako ministr financí. Zastává restriktivní rozpočtovou politiku a podporuje federalistické směřování Evropské unie. Je odpůrcem vstupu Turecka do Evropské unie.

Autor: Petra Hrubá