Za den v nemocnici nyní zaplatíme 100 místo 60 korun, rozhodli poslanci

Zvýšení poplatku za den hospitalizace v nemocnicích z 60 na 100 korun, vyřazení léků do 50 korun z úhrad a především zavedení standardu a nadstandardu.

To jsou některé ze změn, které v úterý v rámci novely zákona o veřejném zdravotním pojištění schválili poslanci 105 hlasy.

"Schválí se tu například rozdělení zdravotní péče na lacinou a ekonomicky náročnou. To je v jakékoliv demokratické zemi naprosto nepřijatelné, napsat něco takového do zákona," kritizoval během svého vystoupení stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath.

Zároveň ministrovi zdravotnictví Leoši Hegerovi (TOP 09) připomněl, že jako lékař přísahal na to, že bude pomáhat lidem.

"S největší pravděpodobností je tato novela navíc protiústavní. Protože to, na co má pacient nárok, má určit zákon. Ne posléze ministr vyhláškou," vysvětlil Rath.

Opoziční poslanci během diskuse navrhovali také vrácení zákona do druhého čtení. "Tam bychom alespoň mohli opravit ty nejšílenější chyby, kterých se ministerstvo zdravotnictví dopustilo," prohlásila poslankyně KSČM Soňa Marková.

Ani tento návrh však koalice nevyslyšela. Jak totiž poslanci vládní koalice avizovali již před začátkem třetího čtení, byli odhodláni novelu prohlasovat bez dalších změn.

"Je to krok velmi důležitý, ale zároveň si musíme uvědomit, že ho musí následovat kroky další. V průběhu projednávání zaznělo i mnoho mýtů z levicových lavic a od odborářů. Já ale v tuto chvíli nevidím jedinou protiústavní věc, která by mohla být napadena u soudu," řekl předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný (ODS).

"České zdravotnictví i nadále nebude znát chudého a bohatého pacienta. Bude znát jednoduše pacienta. Jako základ se bude brát současný rozsah zdravotní péče," dodal.

Kromě zavedení standardu a nadstandardu předloha zdražuje pobyt v nemocnici. Pacient za den hospitalizace zaplatí místo dnešních 60 korun nově stovku.

Do původního návrhu zákona poslanci včlenili řadu změn, na nichž se dohodl zdravotní výbor sněmovny. Dojít má například ke změně regulačního poplatku za položku na receptu na poplatek za recept ve výši 30 korun.

Z úhrad zároveň vypadnou léky do 50 korun. Medikamenty pod touto hranicí ceny si pacienti zaplatí sami.

Poslanci přehlasovali Senát, malá důchodová reforma platí v původním znění

Lidé, kteří mají vyšší mzdy, budou mít i vyšší důchody. Poslanci v úterý přehlasovali Senát a schválili takzvanou malou důchodovou reformu, která dále přináší například zvyšování věku pro odchod do důchodu.

"Já osobně si myslím, že jsme v Senátu našli docela dobrý kompromis mezi sněmovní verzí a požadavky opozice," uvedl změny horní komory parlamentu senátor ČSSD Zdeněk Škromach.

(Foto: © Mediafaxfoto.cz)

Senátoři za ČSSD chtěli do předlohy přidat například zvýšení základní výměry důchodů, změny požadovali i v oblasti zastropování penzí.

"Ty pozměňovací návrhy znamenají vypuštění výrazné většiny toho původního návrhu. Úprava Poslanecké sněmovny je vyvážená a prvky v ní obsažené jsou navzájem provázané," reagoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), když se přimlouval za přijetí sněmovní verze zákona.

Schválení novely považuje předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) za hrubou chybu, protože předloha podle něj zhorší životy občanů. "Veřejnost s těmito opatřeními nesouhlasila a svůj postoj vyjádřila prostřednictvím podpory stávky v dopravě," narážel na čtvrteční stávku, kterou vyhlásila Koalice dopravních odborových svazů. Vláda se podle něj ani nesnažila najít s nespokojenou částí veřejnosti kompromis. Pokud sociální demokraté vyhrají příští volby, zákon by chtěl zrušit. "Nezbývá než po příštích volbách tento sociálně necitlivý zákon nahradit normou, která bude spravedlivá a pro občany přijatelná," uzavřel.

Pokud návrh projde celým legislativním procesem, tedy i přes podpis prezidenta republiky, bude to v praxi znamenat, že lidem z nejnižší příjmové skupiny jejich důchody neklesnou, naopak stoupnou lidem s nejvyššími příjmy. To bylo podstatou judikátu Ústavního soudu, který kritizoval penzijní systém za to, že je přehnaně solidární a málo zásluhový.

Přibližně 70 procentům lidí však výměra důchodu klesne. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) ovšem již dříve vysvětlil, že nominální výše důchodů bude naopak stoupat v důsledku každoroční valorizace a pětiletého přechodového období.

Nově přiznávané důchody od října letošního roku tedy sice budou snižované po dobu pěti let, ale zároveň budou penze každoročně plošně valorizované, jako tomu bylo dosud. "Průměrný důchod tedy sice bude klesat o zhruba 60 korun ročně kvůli zavedeným změnám, ale zároveň bude valorizován o přibližně 360 korun ročně," uvedl dříve Drábek.

(Foto: © Mediafaxfoto.cz)

Poslanci přehlasovali Senát, souhlasí se zvýšením soudních poplatků

Poslanci v úterý znovu odsouhlasili novelu, která počítá se zvýšením soudních poplatků a podle ministerstva spravedlnosti má mimo jiné zamezit podávání zbytečných žalob. Sněmovna tak přehlasovala Senát, který návrh počátkem června zamítl.

"Cílem novely zákona o soudních poplatcích je zejména přizpůsobení výše soudních poplatků cenové a mzdové hladině. Výši poplatků chceme upravit koncepčně a plošně, neboť se podobná novela nevytvořila za posledních deset let," řekl už při prvním schvalování zákona ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Kromě toho, že by měly podle novely poplatky více odpovídat ceně, kterou za soudní služby platí občané jiných zemí EU, si od změny zákona slibuje ministr také další výhody.

"Rok od roku narůstá objem soudní agendy, málokde pozorují tak vysoký nárůst. Často se jedná o šikanózní žaloby, kde není jasný důvod účastníka, proč se obrací na soud. Soudní poplatek jako takový může toto regulovat," vysvětlil Pospíšil.

Zákon by podle ministerstva neměl bránit určitým skupinám v přístupu ke spravedlnosti. Kromě změny sazebníku ministerstvo proto aktualizovalo také případy, kdy jsou lidé od poplatků zcela oproštěni.

Předkladatelé významně seškrtali rozsáhlý výčet výjimek, při jejichž uplatnění povinnost uhradit soudní poplatek odpadá. Soudní poplatek by nově naopak nemusely platit oběti domácího násilí, které žádají soud o to, aby násilníka, se kterým jsou nuceny sdílet střechu nad hlavou, vykázal z domu.

Vyšší poplatky by navíc podle představ rezortu mohly lidi přimět k tomu, aby při řešení svých sporů častěji usilovali o uzavření smíru. Pokud se jim to totiž podaří ještě před tím, než ve věci rozhodne soud, většina z částky, kterou uhradili na soudních poplatcích - přesněji 80 procent - se jim vrátí.

"Možnost vrácení části soudního poplatku po smírném uzavření věci představuje motivační faktor, který v konečném důsledku může podstatně přispět k odbřemenění soudní agendy," píší autoři návrhu ve zprávě.

Vládní návrh zákona o soudních poplatcích odmítla letos 8. června horní parlamentní komora, a o osudu zákona tak rozhodovali znovu poslanci.

Stanovisko Senátu ve sněmovně ve středu hájil senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), když vysvětlil, že podle názoru horní komory zákon omezuje ústavou garantované právo na spravedlivý soud. "Podle Senátu zvýšení poplatků omezuje ústavně garantované právo na projednání věci před soudem a právní pomoc," řekl.

Samotné hlasování provázely zmatky. Poslanci špatně porozuměli usnesení a při prvním hlasování k vlastnímu udivení zákon odmítli. Po zpochybnění hlasování a opakovaném procesu nakonec předloha získala potřebnou podporu více než 101 poslance a sněmovna přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu.

Armáda bude moci nakupovat vojenský materiál bez prostředníků

Ministerstvo obrany dostane možnost nakupovat vojenský materiál ze zahraničí bez prostředníků, rozhodli v úterý poslanci. Návrh, který prošel třetím čtením, by měl podle vlády státní pokladně ušetřit miliardy korun a panuje nad ním shoda napříč parlamentními stranami

Předloha má podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) usnadnit transfer vojenského materiálu v rámci Evropské unie, zvýšit konkurenceschopnost a snížit zbytečnou administrativu podnikatelů o více než 23 procent. Evropská unie si žádá rychlé schválení této novely - lhůta pro transpozici uplyne už v červnu.

"Kromě transpoziční povinnosti je důležitost novely také v naplnění jednoho z programových prohlášení vlády, kde jsme se zavázali umožnit ministerstvu obrany přímé nákupy vojenského vybavení," uvedl již dříve ve sněmovně ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).

Podle prověrek hospodaření, jejichž výsledky ministr představil, právě prostředníci v letech 2004 až 2010 prodražili armádní zakázky o 1,4 miliardy korun. Šlo o deset procent hodnoty uzavřených zakázek, které šly na jejich provize.

Autor: Filip Nachtmann, Martina Týblová, Veronika Žižlavská, Karolina Brožová, Tomáš Paták