Vláda upraví opatření pro krizové stavy, dotknou se pravomocí hejtmanů, obcí i pokut

Hospodářská opatření v krizových stavech čekají změny, jejich projednání má ve středu na programu kabinet Petra Nečase (ODS). Jasnější pravomoci mají získat krajští hejtmani, obce s rozšířenou působností nebo guvernér České národní banky (ČNB), zvyšuje se i sazebník příslušných pokut.

"Předkládaný návrh zákona zároveň zohledňuje zkušenosti z desetileté aplikace stávající právní úpravy oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy a reaguje také na skutečnost, že se v průběhu realizace zákona objevily v praxi nové, efektivnější způsoby řešení dané problematiky," uvádí předkládací zpráva. Podle ní jde zejména o přesnější úpravu nejasných vztahů a kompetencí na krajské a obecní úrovni a upřesnění postavení a kompetence obcí.

Hejtmani nebo starostové obcí s rozšířenou působností nebudou muset v oblastech, pro které byl vyhlášený krizový stav, rozlišovat mezi stavem nebezpečí a nouzovým nebo válečným stavem, hospodářská opatření budou moci sami nařídit v každém z nich.

Mezi opatřeními v kompetencích hejtmanů a starostů je například možnost nařídit podnikatelům v jejich správním obvodu dodávky výrobků, práce a služeb, jež jsou předmětem jejich činnosti, a to v přiměřeném množství. Právnické nebo podnikající fyzické osoby budou muset na základě nařízení také u sebe skladovat materiál určený pro překonání krizového stavu nebo přemístit dopravní prostředky nebo zásoby na místo určení.

Hejtmani budou moci také bez ohledu na druh krizového stavu nařídit regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit i způsob, jak bude regulované množství zboží prodávané lidem a kdo na něj bude mít přednostní nárok. Mezi jejich pravomocemi bude rovněž změna způsobu řízení a organizace dopravy.

Fyzické osoby budou za přestupky v souvislosti s hospodářskými opatřeními pro krizové stavy platit pokuty až 100 tisíc korun, přičemž na vyšší sankce se musí připravit při stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby se horní sazba pokuty za správní delikt pohybuje od 100 tisíc až do 10 milionů korun podle jeho závažnosti.

Další novinkou je povinnost ústředního správního úřadu v systému hospodářských opatření pro krizové stavy podílet se na dalším profesním vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek, které zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.

Vláda bude moci nově po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zvýšit na dobu jejich trvání daně nebo naopak osvobodit od daně z příjmu ze služebního poměru příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo hasiče. Povinnost daně z příjmů právnických osob pak může díky vládě zmizet u ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo havarijních služeb.

Guvernér ČNB získá novelou možnost navrhnout v krizových stavech omezení nebo zákaz nakládání s peněžními prostředky na účtech u poskytovatelů finančních služeb. Dosud měl stejnou pravomoc jen pro banky.

Návrh novely zákona o hospodářských opatřeních je předkládaný v návaznosti na změnu krizového zákona, která účinkuje od 1. ledna letošního roku. Oba zákony jsou přitom úzce propojené a cílem předkladatelů je tak zajistit, aby jejich ustanovení byla navzájem v souladu.

Autor: Jan Kálal