Senát poslancům vrátil novelu zrychlující správní řízení

Novelu zákona o soudním řádu správním, která přináší zrychlení správního řízení rovnoměrnějším rozdělením případů mezi krajské soudy, vrátili ve čtvrtek senátoři Poslanecké sněmovně. K novele přidali pozměňovací návrhy týkající se například přechodných ustanovení u územních plánů.

Pro vrácení normy zpět do Poslanecké sněmovny hlasovalo nakonec 59 senátorů.

Zřejmě nejdůležitější pozměňovací návrh podal senátor Miloš Vystrčil z ODS. Návrh se týká přechodných ustanovení u územního plánu, která zkracuje.

"Není možné to přechodné ustanovení nechat v podobě, v jaké je ukotveno v zákoně. Kdybychom tento pozměňovací návrh nepřijali, mohli by lidé až do 1. ledna roku 2015 napadat územní plány, které jsou například již deset let staré," vysvětlil Vystrčil s tím, že pokud bude jeho pozměňovací návrh přijat, bude možné územní plány napadat do tří let od chvíle nabytí jejich účinnosti.

Pozměňovací návrh senátora Vystrčila veřejně obhajovali i další jeho kolegové. "Ten návrh odstraní zásadní problémy, které obce a investoři mají. Dnes si nemůže nikdo být jist platností územních plánů. Soud může zneplatnit územní plán například z roku 1992, může navíc zneplatnit i pouhou jeho část," prohlásil Jiří Čunek (KDU-ČSL).

"Obec se dnes například rozhodne změnit územní plán. Proces trvá minimálně dva roky. Poté, kdy ho s konečnou platností schválí, se mohou dotyční stěžovatelé obrátit na krajský úřad, poté na ministerstvo, poté na samotného ministra a poté na soud. Nakonec ten územní plán projde procesem, kdy za sebou máme čtyři až pět let, a pak ještě ubíhají ty tři roky na případné napadení," vysvětlil Čunek současný stav.

Zástupce navrhovatele, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), nakonec k pozměňovacímu návrhu dal neutrální stanovisko.

Naopak podpořil vesměs legislativně-technické návrhy senátora Miroslava Antla (nez.).

Samotná novela o soudním řádu správním obsahuje návrh na změnu místní příslušnosti, která má rovnoměrněji rozložit agendu správního soudnictví mezi jednotlivé krajské soudy, a tím by měla vést i k určitému zlepšení dostupnosti soudních řízení ve správním soudnictví a k urychlení vyřizování agendy v soudním řízení správním.

"Jedním z hlavních cílů novely je zrychlení a zefektivnění procesu projednávání před soudy. Je tedy nanejvýš užitečná a já vás proto prosím o její podporu," řekl během rozpravy v Senátu ministr Chalupa.

V rámci zvýšení ochrany veřejného zájmu ve správním řízení a zvláště kvůli boji proti korupci se rozšiřuje okruh těch, kteří mohou podat návrh k ochraně veřejného zájmu. Z předlohy vyplývá, že návrh mohou podat i krajští a vrchní státní zástupci, rovněž se rozšiřuje počet druhů řízení, v jejichž rámci lze takový návrh podat.

Podle předlohy má být řízení o kasačních stížnostech komplexně přesunuté z působnosti krajských soudů na Nejvyšší správní soud, včetně podávání kasační stížnosti přímo u Nejvyššího správního soudu České republiky (NSS).

NSS by měl nově shromažďovat veškeré důkazy a provádět je. Dosud to místo něj dělal krajský soud, který pak musel agendu složitě a zdlouhavě přeposílat do Brna. NSS bude moci nově zrušit také všechny soudní rozsudky a příslušná správní rozhodnutí.

Poslanecká sněmovna navíc k návrhu přijala pozměňovací návrh, který dává veřejnému ochránci práv pravomoc žalovat rozhodnutí úřadů. Tento návrh chtěl ze zákona vypustit Senátor ODS Jaroslav Kubera, jeho kolegové z horní komory parlamentu s tím však nesouhlasili.

Senát podpořil petici na záchranu kamzíků

Senátoři podpořili na čtvrteční schůzi petici za záchranu kamzíka horského v pohoří Hrubého Jeseníku. Peticí, která byla v horní komoře parlamentu ČR od podzimu loňského roku, chtějí autoři zabránit likvidaci populace kamzičí zvěře v této oblasti, která klesla za 20 let na třetinu.

Petice s názvem "Za záchranu a zachování populace kamzíka horského v pohoří Hrubého Jeseníku pro příští generace" bojuje proti vyhubení tohoto nepůvodního druhu v oblasti pohoří na východě naší republiky. K petici se také vyjádřil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). "Ministerstvo životního prostředí považuje vyhubení jakéhokoliv, i nepůvodního živočišného druhu, v rámci plánu péče v chráněné krajinné oblasti za nepřijatelné,“ řekl ministr.

Dále také uvedl, že optimální řešení bude hledat pracovní skupina, která vyhodnotí, jak velká populace kamzíka horského je pro chráněnou krajinnou oblast ideální.

Jesenická populace kamzíka horského je v tamní přírodě geograficky nepůvodní a byla tu uměle založena na počátku 20. století. V 80. letech a na počátku 90. let minulého století se pohyboval počet kamzíků okolo 650 kusů a více, přičemž s takto vysokým počtem zvířat byly spojeny i škody na vzácných ekosystémech v oblasti Velké kotliny a dalších chráněných partiích Hrubého Jeseníku.

V roce 2010 však populace kamzíka v oblasti čítala kolem 200 jedinců. Někteří odborníci zastávají názor, že při těchto početních stavech nevznikají žádné škody v přírodně hodnotných lokalitách a není aktuálně důvod pro zásah orgánů státní správy myslivosti či ochrany přírody a krajiny.

Autor: Filip Nachtmann, František Bužek