Na vládu se po čtyřech měsících vrací nový volební zákoník

Tři varianty přímé volby hlavy státu, rámec pro přímou volbu starostů v obcích do 1500 obyvatel, ale i novinku v podobě korespondenčního hlasování obsahuje návrh věcného záměru volebního zákoníku. Ten se po čtyřech měsících ministrům vrací na jednací stůl a vláda se jím bude zabývat ve středu.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) na dubnovém zasedání k přerušení projednávání uvedl, že chce dát prostor pro projednání otázek spojených s tímto návrhem. A to jak na úrovni vládní koalice, tak i na úrovni demokratických politických stran zastoupených v parlamentu.

Věcný záměr volebního zákoníku ve stávající podobě obsahuje ve shodě s návrhem ústavního zákona trojici možností, jak volit prezidenta v Česku přímo.

Buď to může být jednokolovým většinovým systémem, dvoukolovým většinovým systémem anebo dvoukolovým většinovým systémem, který počítá s 12,5procentní hranicí pro postup kandidátů do druhého kola.

"Nejprve bude zpracována analýza týkající se možnosti zavedení přímé volby starostů s cílem vytvořit pro ni podmínky v malých obcích, mezinárodní srovnávací studie pro možnost zavedení přímé volby starostů, a návrh nezbytných legislativních změn včetně jejich slučitelnosti s ústavním pořádkem Česka," zmiňuje předkládací zpráva k dalšímu postupu při zavádění přímé volby starostů.

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy by se měly podle představ navrhovatelů sjednotit s volbou do krajských zastupitelstev.

"Sjednocením úpravy bude stejně vymezen i okruh subjektů, které v těchto volbách budou kandidovat, a respektováno postavení hlavního města Prahy jako kraje," uvádí předkládací zpráva.

Novinkou má být uzákonění možnosti uložit hlas do voleb ještě před jejich konání u obecního úřadu a také korespondenční hlasování pro všechny druhy voleb. "Jedná se o zavedení zcela nových institutů při zachování hlasování ve volební místnosti, možnosti zápisu do zvláštního seznamu voličů, využití voličského průkazu a hlasování do přenosné volební schránky," konstatují předkladatelé.

"Návrh věcného záměru volebního zákoníku vychází ze záměru spojit právní úpravu všech druhů dosud konaných voleb do jednoho právního předpisu," uvádí předkládací zpráva a dodává, že cílem změn je také zapracovat poznatky ze současné volební praxe.

Nový volební zákoník by měl sjednotit výši a okruh potenciálních příjemců příspěvku na úhradu volebních nákladů ve volbách do Evropského parlamentu a Poslanecké sněmovny. "Snížení 'příspěvku za hlas' je jedním z cílů, které si s ohledem na nezbytnost úspor finančních prostředků ze státního rozpočtu vytyčila vláda ve svém programovém prohlášení," píše se v předkládací zprávě.

Co se změnit nemá, je systém volebních zásad, období, aktivního i pasivního volebního práva, soudního přezkumu, výše uzavírací klauzule a dalších volebních technických záležitostí.

Do věcného záměru volebního zákoníku není začleněné elektronické hlasování. Ministerstvo vnitra tu čeká na výsledek pilotního projektu, který má proběhnout při senátních volbách v roce 2012. Právě z něj mají vzejít bližší specifikace této hlasovací novinky.

Ministerstvo vnitra připravilo návrh věcného záměru volebního zákoníku na základě koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády.

Předložený dokument rámcově upravuje také přímou volbu starostů v obcích do 1500 obyvatel podle většinového volebního systému a nastiňuje technické otázky spojené s touto změnou.

Autor: Jan Kálal, Petra Hrubá