Tripartita se dohodla na principech dřívějších důchodů pro náročné profese

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů nalezli na úterním plénu tripartity shodu nad základními principy takzvaných předdůchodů. Horníci a jiná riziková povolání budou moci do penze odcházet až o pět let dřív bez finančních ztrát, na jejich dřívější důchody budou přispívat zaměstnavatelé.

"Všechny strany tripartity konstatovaly, že pracovní skupina se shodla na základních tezích. Tyto teze odsouhlasilo dnešní plénum," uvedl po jednání tripartity ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) s tím, že další diskuse mají vyjasnit jednotlivé parametry zaváděné novinky.

Pracovníci, kteří mají namáhavou profesi, tak budou moci čerpat penzi ještě před dosažením standardního důchodového věku. Například místo v 67 letech by se tito lidé mohli dostat do důchodu v 62, na předdůchod by jim v rámci penzijního připojištění, třetího důchodového pilíře, přispíval zaměstnavatel.

"U předdůchodů proces jede, jak nám byl přislíben panem premiérem. Chtěli bychom jenom, aby změna stejnou účinnost jako další úpravy důchodů," zmínil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Odbory proto chtějí, aby předdůchody, stejně jako další novinky v penzijním systému, platily už od 1. ledna 2013.

Minimální mzda pro příští rok bude nejvýš 8500 korun, shodla se tripartita

Vláda se v úterý shodla se zaměstnavateli a odbory, že minimální mzda pro příští rok stoupne na 8400 až 8500 korun. Odboráři původně požadovali nárůst z 8000 na 9200 korun, nakonec se spokojili s příslibem, že příští rok se bude jednat o dalším zvýšení.

"Oznámil jsem našim partnerům, že na základě odborných argumentů a stanovisek navrhnu vládě zvýšení minimální mzdy ve dvou variantách, na 8400 a na 8500 korun měsíčně. Považuji to za přiměřené," uvedl po jednání tripartity ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), který dodal: "Přislíbil jsem, že po vyhodnocení dopadů této změny se k otázce minimální mzdy v prvním pololetí příštího roku vrátíme."

"Naše stanovisko k růstu minimální mzdy bylo v závislosti na jednotlivých odvětvích od 0 do 500 korun," konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil k tématu připojil: "Přišli jsme s jiným návrhem, vycházeli jsme z růstu životních nákladů v uplynulých letech. Aby se věc rozdělila do dvou kroků a v příštím roce se vyhodnotila, byl i náš kompromisní návrh." Podle ministra Drábka ale není možné srovnávat růst minimální mzdy a životních nákladů.

"Navrhnu vládě, aby stanovila stejnou výši minimální mzdy tak, aby nebyla rozdílná pro mladistvé a nezkušené. Minimální mzda je určená pro nekvalifikovanou práci a není vhodné, aby byla snižována v závislosti na věku," zmínil šéf rezortu práce a sociálních věcí, aby dodal: "Jiný názor mám u osob zdravotně postižených. Sjednocení jejich mzdového minima by mohlo ztížit jejich postavení na trhu práce. Tady ale povedu důkladnou debatu s organizacemi zdravotně postižených."

Dopad zvýšené minimální mzdy o 400 až 500 korun měsíčně na státní rozpočet je podle ministra Drábka velmi těžko vyčíslitelný. "Minimální mzdou je podle našich analýz odměňováno jedno až tři procenta zaměstnanců," doplnil.

Zvýšení mzdového minima maximálně na 8500 korun podporovali před jednáním tripartity zaměstnavatelé, odbory chtěly nárůst výraznější - o 15 procent na 9200 korun.

Minimální mzda se neměnila pět let a ještě letos je na úrovni 8000 korun.

Tripartita jednala na Úřadě vlády od 9 hodin, většinu dopoledne věnovala otázce daňových změn, nad kterými se - především kvůli odborům - nedohodla.

Autor: Jan Kálal