Kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) na svém středečním zasedání po krátké debatě již podruhé přerušil projednávání návrhu státního rozpočtu pro rok 2012, který počítá se schodkem ve výši 105 miliard korun. Po jednání vlády to uvedl její 1. místopředseda a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Nečasův kabinet přerušil projednávání církevních restitucí
"Dnešek byl očekávaným mezikrokem. Já doufám, že se návrh zákona o státním rozpočtu podaří schválit 21. září. Někteří kolegové se smířili se stanovenými limity, někteří se s těmito limity zatím nesmířili," konstatoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Vláda musí návrh státního rozpočtu na příští rok odeslat podle zákona sněmovně do 30. září.
Nejtvrdší jednání zřejmě čeká kabinet o peníze pro ministerstvo dopravy. "Pokud se nedohodneme tento týden, budeme se o tom bavit příští týden, a to klidně i v sobotu nebo v neděli," uvedl ve středu před jednáním vlády ministr dopravy Pavel Dobeš (VV). Jeho stranický kolega, předseda poslanců Vít Bárta, hovořil zas o tom, že pokud vláda další finance na dopravu nedá, nepodpoří VV schválení církevních restitucí. Jeho slova pak mírnila vicepremiérka Karolína Peake (VV), podle které musí být dopředu jen jasné, odkud vláda zhruba 2,5 miliardy korun na platby církvím vezme. Projednávání restitucí proto kabinet odložil o 14 dní.
Ministr dopravy je toho názoru, že další peníze pro dopravní stavby - alespoň devět miliard korun - by se mohly získat například z kapitoly obsluhy státního dluhu, jež byla v uplynulých letech vždy naddimenzovaná. Peníze by hledal také ve všeobecné pokladní správě, kterou se podle něj ministerstvu financí nepodařilo dosud "pořádně rozklíčovat". Jeho rezort má čekat meziročně největší propad. Podle návrhu rozpočtu přijde o 8,1 miliardy korun. Dostane tak 34,4 miliardy korun, což je téměř 20procentní snížení.
Ve schválených výdajových rámcích počítal ministr Kalousek s příjmy ve výši 985 miliard a výdaji ve výši 1,090 bilionu korun. Stát tak zvětší svoje příjmy i výdaje oproti nim přibližně o 100 miliard korun.
"Do předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2012 byly promítnuty zejména následující změny v oblasti příjmů v celkové výši 100 miliard korun: zapojení příjmů z rozpočtu Evropské unie a z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, Finančního mechanismu Norska, Programu švýcarsko-české spolupráce, případně jiného finančního mechanismu ve výši 101,5 miliardy korun na financování společných programů," píší úředníci v předkládací zprávě. "Je to tak každý rok," dodal mluvčí ministerstva financí (MF) Jakub Haas ke zvýšení příjmů a výdajů.
Návrh rozpočtu na příští rok se vůbec nezamlouvá opozici. Mluvčí stínové vlády ČSSD pro hospodářskou politiku Jiří Havel označil přípravu rozpočtu ze strany vlády za permanentní škrtání ve všech oblastech. "Česká ekonomika v zásadě stagnuje. Ocitáme se ve spirále krize," zhodnotil.
Vláda má podle Havla problém naplnit rozpočet. Jako jeden ze dvou důvodů uvádí, že koaliční kabinet neumí vybírat daně. Druhý problém tvojí údajně nedostatečné příjmy státu. "V rozpočtu teď chybí to, co z něj vláda ubrala. Pokud vláda snížila daně z příjmů právnických osob a fyzických osob a zároveň snížila příjmy do sociálních systémů, tak má problém," konstatoval člen stínové vlády ČSSD.
Deficit veřejných rozpočtů by měl v příštím roce činit 3,5 procenta HDP. Plánovaný schodek je o 30 miliard korun nižší než v roce 2011.
Příjmy se oproti letošnímu roku zvýší přibližně o 29 miliard korun a výdaje naopak klesnou o jednu miliardu korun.
Oproti letošnímu roku dostane nejvíce peněz ministerstvo práce a sociálních věcí (MSPV), ministr Kalousek počítá s navýšením rozpočtu o více než 21 miliard korun. Z výdajů v celkové výši skoro 505 miliard korun (42,5 procenta celkového rozpočtu) se počítá se 373 miliardami korun na výplatu důchodů, což je o 18,3 miliardy korun více než letos.
Polepší si ministr školství Josef Dobeš (VV), na jeho rezort se počítá s 137 miliardami korun, což je o 10 miliard korun více oproti letošnímu roku.
Vnitřní změny rozpočtu jsou ještě možné, schodek by se ale během jednání vlády měnit neměl. "Ministerstvo financí předpokládá, že návrh státního rozpočtu ČR na rok 2012 bude upraven podle výsledků jednání vlády ČR, včetně doladění vnitřní konzistence, vazeb a metodické správnosti rozpočtů kapitol a dalších příloh rozpočtové dokumentace," dodává materiál.
Ministr Kalousek již dříve slíbil, že pokud neprosadí rozpočet s deficitem maximálně 105 miliard korun, odejde z vlády.
Nečasův kabinet přerušil projednávání církevních restitucí
Projednávání majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi vláda na své středeční schůzi přerušila, uvedl po schůzi kabinetu jeho 1. místopředseda a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Církve by se od státu měly podle návrhu dočkat celkem 75 miliard v naturálním majetku a k tomu obdržet 59 miliard korun v hotovosti.
Vláda projednávání zastavila na popud Věcí veřejných, který svůj krok předem avizovaly a které chtějí nejdřív vyřešit otázku státního rozpočtu a střednědobých výdajových rámců na roky 2013 a 2014. Právě v roce 2013 by měly církve začít ročně dostávat zhruba 2,5 miliardy korun a nejmenší koaliční strana chce vědět, na čí úkor půjdou.
"Jako členka vlády zde říkám, že nevážu církevní restituce na peníze pro dopravu. Ale vážeme církevní restituce na dohodu o střednědobých výhledech a o rozpočtu," uvedla vicepremiéra a místopředsedkyně VV Karolína Peake. Ta už předtím mírnila slova svého stranického kolegy, předsedy poslanců Víta Bárty, který podmiňoval schválení církevních restitucí právě navýšením peněz pro ministerstvo dopravy, a to rovnou o 14 miliard korun.
"Samozřejmě, že o tomto bodu byla velmi živá diskuze a že jsem zcela jasně řekl – a je to stanovisko i naší politické strany, že naprosto chápeme žádost o přerušení proto, aby proběhlo připomínkové řízení," prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). "Ale není možné dohodu, která byla uzavřena bez vazby na jakákoli jiná témata, na jakákoli témata vázat a dávat k tomu jakákoli ultimáta. To totiž podle mého názoru nemá nic společného se slušnou politikou, to je jenom vydírání," zmínil Kalousek a dodal: "Jsme přesvědčení, že uzavřená dohoda platí a že proběhne připomínkové řízení."
Výplata vyrovnání církvím podle něj není zatím ve střednědobém výhledu proto, že nemá legislativní poklad. "Pokud se dohoda stane realitou a já o tom nepochybuji, protože pevně věřím, že vydírání nemá prostor na české politické scéně, pak se to samozřejmě do střednědobých výhledů zabuduje jako vládní priorita," doplnil ministr financí.
"Možná nás jenom trochu rozděluje pohled na Pána Boha. Zatímco kolegové si myslí, že zaplacením církevních restitucí se stane zázrak a vzduch ve státní pokladně se promění na peníze, tak my jsme přesvědčeni, že Pán Bůh je ještě stále neúplatný a ty dva týdny nám odpustí," uzavřela místopředsedkyně vlády Peake.
Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi bude vycházet z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008, ale zásadně se liší v několika oblastech.
Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
"Vzhledem k nutnosti stabilizovat finanční hospodaření České republiky bylo dohodnuto, že dojde k rozšíření objemu naturálně vraceného majetku a následnému snížení finanční náhrady," odůvodňují v materiálu změnu poměru zástupci ministerstva kultury.
Vládní komise se rovněž dohodla na rovnocenném postavení všech oprávněných osob (všechny církve a náboženské společnosti a jimi zřizované právnické osoby). Návrh zákona z roku 2008 rozlišoval mezi oprávněnými osobami dvě skupiny, které měly rozdílný nárok v oblasti naturální restituce. "Okruh majetku, který může být vydán, tak bude pro všechny oprávněné osoby stejný," stojí v materiálu.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, který bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, s nimiž církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky.
Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. Podle autorů je účelem přechodného financování umožnit církvím a náboženským společnostem, a to především malým církvím a náboženským společnostem, přizpůsobit se - po 60 letech trvající majetkové závislosti na státu - nové ekonomické situaci, kdy stát již nadále přímo nefinancuje duchovní církví a náboženských společností ani nepřispívá na úhradu dalších nákladů.
První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.
V původním návrhu byla doba splácení stanovena na 60 let. "Nyní se navrhuje zkrátit dobu vyplácení na třicet let tak, aby k finanční odluce došlo co možná nejdříve, avšak zároveň s ohledem na minimalizaci zatížení státního rozpočtu," upřesňují autoři.
Předloha s názvem "Parametry majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi" je výsledkem úsilí vládní komise, která svou činnost zahájila letos 19. dubna.
Jejími členy byli ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09), místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV), ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS), vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl, poslanec Michal Babák (VV), poslanec Marek Benda (ODS).
Autor: Petra Hrubá, Jan Drahorád, Jan Kálal
Teplota: max. 22°C, min. 9°C
| Policie České republiky | 158 |
| Městská policie | 156 |
| Záchranná služba | 155 |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 150 |
| Číslo tísňového volání | 112 |