Sněmovna projedná přímou volbu prezidenta, ta počítá s odvoláním hlavy státu za velezradu

Nástupce Václava Klause na Pražském hradě by mohla veřejnost v roce 2013 volit už přímo. Návrh dvoukolové většinové volby, do které by kandidáty kromě skupin poslanců a senátorů mohly nominovat i petice s nejméně 50 tisíci podpisy, projednají na své prosincové schůzi poslanci ve druhém čtení.

"Cílem předložené novely je zavést do českého ústavního pořádku jiný způsob volby prezidenta republiky, a to takzvanou přímou volbu. Vláda se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení," představil normu během prvního čtení ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Zavedení přímé volby prezidenta si vyžádá změnu ústavy. Návrh počítá s tím, že volba hlavy státu bude dvoukolová obdobně jako při volbách do Senátu. Pokud by některý z kandidátů získal už v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, stane se prezidentem přímo. Naopak při teoretické možnosti rovnosti hlasů může do druhého kola postoupit i tři a více kandidátů.

Kandidáty na prezidenta republiky by mohli navrhovat Češi starší 18 let peticí s nejméně 50 tisíci podpisy, skupina nejméně 20 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů. Právo volit bude mít každý občan ČR, který dosáhl 18 let.

"Nesouhlasíme s prvkem trestněprávní odpovědnosti, to má opravdu minimum zemí. Rozšiřujeme ale ústavní odpovědnost hlavy státu, kdy by byl prezident do budoucna odpovědný za hrubé porušení ústavního pořádku," uvedl dále ministr Pospíšil.

Možnost odvolat prezidenta by podle návrhu získal Senát, který by mohl podat proti prezidentovi žalobu k Ústavnímu soudu, a to "pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku".

"Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu," uvádějí předkladatelé a připojují: "Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost ho znovu nabýt."

Původní návrh expertů počítal s tím, že by na podání návrhu stačila nadpoloviční většina hlasů, vláda to ale přehodnotila. "Jsme přesvědčeni, že tento nástroj by neměl být zneužíván k běžnému politickému boji, mělo by jít skutečně o výjimečnou situaci, proto vláda doplnila, že komory mohou podat návrh, pokud se v nich najde ústavní většina k jeho podání," uvedl již dříve Pospíšil.

Senátoři by pro svůj krok museli získat ústavní většinu také v Poslanecké sněmovně. Když by se poslanci vzepřeli a do tří měsíců od podání senátní žádosti takovému kroku nevyhověli, návrh na odvolání prezidenta se zneplatní.

"Uvědomujeme si, že přímo zvolený prezident získává velmi silný mandát, který je třeba účinně kontrolovat, proto jsme se rozhodli zpřesnit zásadní důvody k jeho odvolání," okomentoval změnu ústavy před jejím projednáním ve sněmovně předseda Věcí veřejných Radek John.

Ačkoliv sociální demokraté byli pro propuštění návrhu zákona do druhého čtení, již předem avizovali, že k němu podají pozměňovací návrhy. "Sociální demokracie podporuje přímou volbu prezidenta dlouhodobě. Je ale potřeba se bavit o změnách jeho kompetencí," vysvětlil zpravodaj zákona a zároveň místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Ten proto na schůzi ústavně-právního výboru sněmovny přednesl za sociální demokraty hned několik změn. Šlo například o zavedení trestněprávní odpovědnosti prezidenta republiky po skončení jeho mandátu, změnu při jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, kteří by nově měli být jmenováni stejně jako předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, či o to, aby se na volbě členů bankovní rady České národní banky (ČNB) podílel kromě prezidenta také Senát. Zásadní změnou bylo také prodloužení funkčního období přímo voleného prezidenta z pěti na šest let.

Ústavně-právní výbor ale nakonec nepřijal žádné z navrhovaných změn, a to i proto, že se zástupci sociální demokracie hlasování zdrželi. Vadilo jim, že výbor neakceptoval ty nejdůležitější úpravy.

Novela řeší i situace, kdyby mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby přestal kandidát splňovat podmínky volitelnosti. V takovém případě za něj nastoupí další člověk v řadě podle výsledků prvního kola. Druhé kolo se uskuteční i ve chvíli, když by v něm měl být jediný kandidát. Když by ve druhém kole získali nejvyšší počet hlasů aspoň dva kandidáti, začne celý proces nanovo. Další volby by byly vyhlášené do deseti dnů.

Volba prezidenta má proběhnout v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta a nejpozději 90 dní před jejím konáním ji podle návrhu vyhlásí předseda Senátu. "Důvodem je, že Senát je ústavou konstruován jako permanentně činný a nerozpustitelný orgán. Senát je tak více stabilizujícím činitelem," vysvětlují zákonodárci.

Náklady na přímou volbu by se měly pohybovat mezi půlmiliardou korun v případě, že by byla hlava státu zvolená už v prvním kole, a 750 miliony korun v případě konání kola druhého. K částce se navíc mají přičíst náklady spojené s možností korespondenčního hlasování.

Změna ústavy by podle návrhu měla nabýt účinnosti, až na jednu výjimku, od 1. září 2012. "Je zjevné, že ta část, která upravuje odpovědnost prezidenta, by se měla týkat ale až nově zvoleného prezidenta," zmínil Pospíšil a dodal: "Vláda doplnila nové ustanovení, které říká, že ta část, která se týká odpovědnosti prezidenta, bude účinná až od 7. března 2013." Právě ten den končí mandát stávající hlavy státu, Václava Klause.

Politici se snažili změnit Ústavu ČR a umožnit přímou volbu prezidenta opakovaně, dosud se ale na společném postupu nikdy nedokázali domluvit. Prosincová schůze Poslanecké sněmovny začíná v úterý 6. prosince ve 14 hodin.

Autor: Filip Nachtmann