Přímá volba prezidenta jde do třetího čtení, majetková přiznání pro bohaté sněmovna zamítla

Poslanci v pátek posunuli do závěrečného čtení ostře sledovaný návrh, podle kterého by se měla už v roce 2013 hlava státu volit přímo. Většinou hlasů v dolní komoře naopak koaliční zákonodárci odmítli návrh opoziční ČSSD na zavedení majetkových přiznání pro bohaté.

Možnost dvoukolové většinové volby prezidenta republiky, do které by kandidáty kromě skupin poslanců a senátorů mohly nominovat i petice s nejméně 50 tisíci podpisy, po pátečním jednání sněmovny tak putuje už do třetího čtení.

Aby návrh, o jehož osudu by měli poslanci rozhodnout definitivně ještě na prosincové schůzi, začal platit, je nutná změna ústavy, a proto i shoda napříč politickým spektrem – hlasy vládní koalice pro jeho přijetí nestačí. Je proto pravděpodobné, že se zástupci parlamentních stran ještě sejdou a budou diskutovat nad některými spornými body.

Podle návrhu by byla volba hlavy státu dvoukolová obdobně jako při volbách do Senátu. Pokud by některý z kandidátů získal už v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, stane se prezidentem přímo. Naopak při teoretické možnosti rovnosti hlasů mohou do druhého kola postoupit i tři a více kandidátů.

Možnost odvolat prezidenta by podle návrhu získal Senát, který by mohl podat proti prezidentovi žalobu k Ústavnímu soudu, a to "pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku".

V dolní komoře se v pátek projednával také opoziční návrh: novela občanského zákoníku z dílny ČSSD, která má zabránit současnému trendu obcházení zákona ze strany podnikatelů při uzavírání smluv mimo provozovnu, z nichž nelze odstoupit.

"Pro řadu spotřebitelů je to úprava potřebná. Řada lidí se setkala s podvody a zneužíváním občanského zákoníku," uvedl za předkladatele předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Návrh prý sociální demokracie konzultovala se Sdružením na obranu spotřebitelů. Normu podpořil i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS a ta tak putuje do druhého čtení. Předloha má umožnit odstoupit od smlouvy, která byla uzavřena i na místě mimo provozovnu podnikatele.

Sněmovnou v pátek naopak neprošel další opoziční návrh – ten na zavedení majetkových přiznání pro bohaté. Koaliční poslanci ho 76 hlasy zamítli už v prvním čtení. ČSSD, která chtěla normou zavést novou povinnost pro lidi, jež si během jednoho roku nakoupí majetek za více než 20 milionů korun, tak s návrhem opět neuspěla.

Majetková přiznání fyzických osob totiž poslanci v minulosti chtěli zavést opakovaně, během tohoto funkčního období sněmovny to sociální demokraté již jednou zkoušeli, a sice v minulém roce. Žádný z návrhů však nebyl úspěšný.

Předloha sociálnědemokratických poslanců počítala s tím, že o nakoupeném majetku by lidé museli informovat svůj finanční úřad a prokázat mu, že utracené peníze měli ze zdaněných příjmů. Návrh zaváděl také až půlmilionovou sankci pro ty, kteří by povinnost nedodrželi.

Kromě pokuty za nedodaná majetková přiznání počítal návrh i s dalším postihem hříšníků, kteří by chtěli v majetku 'vyprat' nezdaněné prostředky. Jakmile by na takový prohřešek na finančním úřadu přišli, považovali by podle návrhu utracenou částku za samostatný základ daně z příjmu fyzických osob a na sumu by uvalili 76procentní daň.

Majetková přiznání fyzických osob se poslanci v polistopadové historii Česka snažili zavést opakovaně, dosud ale ve formě samostatného zákona nikdy neuspěli.

I přes dřívější nesouhlas vlády prošel v pátek do druhého čtení také návrh zákona, který má zajistit hladký průběh při převodu některého historického majetku z vlastnictví státu na obce. "Současný zákon o majetku obcí obsahuje některé nejasnosti ve vztahu k pozemkům, které bychom novelizací chtěli upravit," upřesnil už dříve jeden z autorů návrhu poslanec Jiří Oliva (TOP 09). Podle něj se to týká převážně zrušených vojenských újezdů.

Obce si od rozpadu ČSFR v roce 1991 v mnohých případech nárokují navrácení svých pozemků, které jim stát zabavil v roce 1949, ale soudy v těchto sporech o určení vlastnictví nemají oporu v zákoně a zaujímají ve většině případů negativní názor.

Hladce prošla také novela, která počítá s transformací zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic, tu poslanci v pátek propustili už do třetího čtení. Po dokončení restrukturalizace by měly existovat pouze dva centrální zdravotní ústavy. Součástí novely je i záměr, že by si hygienické stanice mohly samy rušit a zřizovat svá pracoviště.

Transformaci, která bude probíhat změnou zákona o ochraně veřejného zdraví, má vláda i ve svém programovém prohlášení. Dva po reformě zbylé zdravotní ústavy budou sídlit v Praze a Ostravě. Nyní jich v České republice funguje 14, každý region má své centrální pracoviště.

Do druhého čtení se na základě pátečního rozhodnutí zákonodárců podívá také norma, která ruší monopolní postavení České pošty pro doručování písemností. Jedná se přitom o transpozici takzvané třetí poštovní směrnice Evropské unie do českého právního řádu.

"Cílem této úpravy je implementace směrnice a také zvýšení konkurenčního prostředí a právní jistoty na trhu poštovních služeb," uvedl premiér Petr Nečas (ODS) poté, co normu přijal jeho kabinet.

Po přijetí zákona nemá být od 1. ledna roku 2013 Česká pošta už výhradním dodavatelem zásilky s písemnostmi do 50 gramů nebo s cenou do 18 korun. Směrnice odstraní i další právní a ekonomické bariéry bránící ostatním subjektům vstupu na poštovní trh.

Ve druhém čtení se některé z dalších schůzí objeví také návrh, podle které by se obvinění, kteří se ke svému trestnému činu včas doznají, mohli v budoucnosti podílet na určení svého trestu. "Je to novela, která vyplývá z vládního prohlášení. Cílem novely je snaha zrychlit soudní trestní řízení," uvedl předkladatel návrhu, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Do třetího čtení Poslanecká sněmovna v pátek poslala také změkčení zákona o lidských tkáních a buňkách. Podle nové úpravy by bylo možné, aby přepravu tkání zajišťovali i další přepravci, nejen pouze zdravotnická zařízení. "Hlavním cílem je rozšíření možnosti zajistit přepravu tkání a buněk na základě smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou," shrnul cíl úpravy ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

Pátek uzavřel první týden prosincové schůze, poslanci se znovu sejdou příští úterý ve dvě hodiny odpoledne, kdy je čeká projednávání dalších zákonů z bloku prvních čtení.

Autor: Martina Týblová, Karolina Brožová, Filip Nachtmann