Sněmovna schválila návrh na přímou volbu prezidenta

Nástupce Václava Klause na Pražském hradě by mohla veřejnost v roce 2013 volit už přímo, Poslanecká sněmovna totiž ve středu 159 hlasy schválila vládní návrh ústavního zákona, který přímou volbu prezidenta zavádí. Proti normě se postavili pouze tři poslanci.

K přijetí normy byla potřeba ústavní, tedy třípětinová většina. Ta je v dolní komoře parlamentu 120 hlasů. Pro hlasovalo 159 ze 192 přítomných zákonodárců. Proti hlasovali pouze tři poslanci ODS – Aleš Rádl, Jan Bauer a Jaroslav Plachý. Celý poslanecký klub KSČM se hlasování zdržel.

Návrh k přijetí čeká ještě složitá cesta Senátem. Poslanci totiž přijali pouze dva ze tří pozměňovacích návrhů ČSSD, neprošla změna ve jmenování členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Ačkoliv sociální demokraté ve sněmovně pro vládní návrh hlasovali, avizovali zároveň, že v horní komoře parlamentu by s přijetím mohl být problém.

Sněmovnou naopak prošly další dvě změny navržené ČSSD. Podle první bude mít přímo volený prezident imunitu v rozsahu, v jakém se navrhuje pro poslance. Tedy omezenou pouze na dobu vykonávání jeho mandátu. Prezidentova pravomoc zastavit trestní stíhání bude nově muset podléhat kontrasignaci premiéra nebo ministra spravedlnosti.

Zavedení přímé volby prezidenta si vyžádá změnu ústavy. Ve středu přijatý návrh počítá s tím, že volba hlavy státu bude dvoukolová obdobně jako při volbách do Senátu. Pokud by některý z kandidátů získal už v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, stane se prezidentem přímo. Naopak při teoretické možnosti rovnosti hlasů mohou do druhého kola postoupit i tři a více kandidátů.

Kandidáty na prezidenta republiky by mohli navrhovat Češi starší 18 let peticí s nejméně 50 tisíci podpisy, skupina nejméně 20 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů. Právo volit bude mít každý občan ČR, který dosáhl 18 let.

Možnost odvolat prezidenta má podle návrhu získat Senát, který by mohl podat proti prezidentovi žalobu k Ústavnímu soudu, a to "pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku".

"Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu," uvádějí předkladatelé a připojují: "Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost ho znovu nabýt."

Původní návrh expertů počítal s tím, že by na podání návrhu stačila nadpoloviční většina hlasů, vláda to ale přehodnotila. "Jsme přesvědčeni, že tento nástroj by neměl být zneužíván k běžnému politickému boji, mělo by jít skutečně o výjimečnou situaci, proto vláda doplnila, že komory mohou podat návrh, pokud se v nich najde ústavní většina k jeho podání," uvedl již dříve ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), který normu předkládal.

Senátoři by pro svůj krok museli získat ústavní většinu také v Poslanecké sněmovně. Když by se poslanci vzepřeli a do tří měsíců od podání senátní žádosti takovému kroku nevyhověli, návrh na odvolání prezidenta se zneplatní.

Novela řeší i situace, kdyby mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby přestal kandidát splňovat podmínky volitelnosti. V takovém případě za něj nastoupí další člověk v řadě podle výsledků prvního kola. Druhé kolo se uskuteční i ve chvíli, když by v něm měl být jediný kandidát. Pokud by ve druhém kole získali nejvyšší počet hlasů aspoň dva kandidáti, začne celý proces nanovo. Další volby by byly vyhlášené do deseti dnů.

Volba prezidenta má proběhnout v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta a nejpozději 90 dní před jejím konáním ji podle návrhu vyhlásí předseda Senátu. "Důvodem je, že Senát je ústavou konstruován jako permanentně činný a nerozpustitelný orgán. Senát je tak více stabilizujícím činitelem," vysvětlují zákonodárci.

Náklady na přímou volbu by se měly pohybovat mezi půlmiliardou korun v případě, že by byla hlava státu zvolená už v prvním kole, a 750 miliony korun v případě konání kola druhého. K částce se navíc mají přičíst náklady spojené s možností korespondenčního hlasování.

Změna ústavy má podle návrhu nabýt účinnosti, až na jednu výjimku, od 1. října 2012. "Je zjevné, že ta část, která upravuje odpovědnost prezidenta, by se měla týkat ale až nově zvoleného prezidenta," zmínil Pospíšil a dodal: "Vláda doplnila nové ustanovení, které říká, že ta část, která se týká odpovědnosti prezidenta, bude účinná až od 8. března 2013." 7. března totiž končí mandát Václava Klause.

Politici se snažili změnit Ústavu ČR a umožnit přímou volbu prezidenta opakovaně, dosud se ale na společném postupu nikdy nedokázali domluvit.

Návrh teď míří do Senátu.

Autor: Filip Nachtmann, Jan Drahorád