Politici vládní koalice i ČSSD uvítali přijetí přímé volby prezidenta ve sněmovně

Radost a uspokojení nad schválením ústavní změny zavádějící přímou volbu prezidenta ve sněmovně vyjádřili ve středu zástupci stran vládní koalice i opoziční sociální demokracie. Podle komunistů, kteří se při závěrečném hlasování zdrželi, není úprava prezidentských pravomocí dostatečná.

Senátoři uvítali schválení přímé volby prezidenta

"Vítám, že po několika letech permanentních politických debat o přímé volbě prošel návrh z řad vládní koalice, který je podle mého názoru dobrým, kvalitním textem," řekl agentuře Mediafax předkladatel ústavní novely, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Ministr připomněl, že do finálního textu nebyly načtené a schválené pozměňovací návrhy, které s přímou volbou nesouvisí a které by podle něj v praxi mohly vyvolávat problémy. Jako příklad uvedl změnu jmenování bankovní rady České národní banky (ČNB).

"Jsem spokojen s výsledkem. Doufám, že Senát k tomuto návrhu přistoupí zodpovědně. A pokud senátoři chtějí, aby byl prezident volen přímo, tak že ho schválí – a ne ho s nějakými doplňky vrátí do Poslanecké sněmovny," dodal Pospíšil.

"Jsem rád, že to prošlo. Uvidíme, jestli to ještě projde Senátem a tak dále. My jsme dávno rozhodnuti hlasovat pro přímou volbu prezidenta," liboval si šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Schválení ústavní novely ocenil i předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. "14. prosince 2011 se naplnil jeden klíčový bod programu, který jsme měli," komentoval hlasování dolní parlamentní komory.

Zdůraznil, že do konečné podoby ústavní novely se návrhy sociální demokracie významně promítly. "V tom procesu vyjednávání, které nebylo jednoduché, se nám podařilo prosadit řadu principů, které sociální demokraté chtěli dlouhodobě," uvedl. Přímo volený prezident bude mít díky pozměňovacímu návrhu ČSSD trestně právní imunitu omezenou pouze na dobu vykonávání svého mandátu. Prezidentova pravomoc zastavit trestní stíhání bude nově muset podléhat kontrasignaci premiéra nebo ministra spravedlnosti.

Velkou radost z hlasování projevili také zástupci strany Věci veřejné. Předseda strany Radek John připomněl, že zavedení přímé volby bylo jedním z jejích klíčových programových bodů. I proto se prý Věci veřejné snažily umožnit o ústavní novele jednání mezi koalicí a opozicí. "Bohužel jsme jediná strana, která neměla připomínky a byla ochotná hlasovat pro všechny ty marginálie, na kterých se to projednání zasekávalo," uvedl John.

Předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta však varoval, že Senát, ve kterém má většinu ČSSD, pro novelu možná hlasovat nebude. "Je třeba říci: vyhráli jsme jednu bitvu v boji o přímou volbu prezidenta, nevyhráli jsme válku. Ta válka se povede v Senátu," dodal John.

Předseda KSČM Vojtěch Filip vysvětloval Mediafaxu, proč poslanci jeho strany pro návrh ruku nezvedli. "Máme jasnou představu o tom, jak má vypadat přímá volba prezidenta a úprava pravomocí. Pokrytecké kroky, které tady vedly jednotlivé politické strany, ať z vládní koalice, nebo sociální demokracie, my nemůžeme podporovat," zmínil Filip.

Návrh nezískal podporu pěti poslanců ODS. Aleš Rádl, Jan Bauer a Jaroslav Plachý mu řekli ne, zatímco bývalý ministr zemědělství Ivan Fuksa a předseda správní rady VZP Marek Šnajdr se hlasování zdrželi.

"ODS vždy veřejně a korektně říkala, že na přímou volbu nemá jednotný pohled. Že jsou v řadách odpůrci přímé volby prezidenta. Přesto jsme jednoznačně dodrželi náš koaliční závazek. Podepsali jsme koaliční smlouvu, ve které je upravena otázka přímé volby prezidenta a drtivá většina poslanců ODS tento návrh odsouhlasila a podpořila," reagoval na postoj svých kolegů Pospíšil.

Ministr spravedlnosti varoval před scénářem, podle kterého by Senát normu upravil a vrátil ji k novému hlasování opět sněmovně, protože Ústava nic takového explicitně neupravuje. "Varoval bych před tím, abychom riskovali a zvolili řekněme nestandardní procesní proceduru případného návratu ústavního zákona do Poslanecké sněmovny," prohlásil Pospíšil, aby dodal: "Pak by se nám také teoreticky mohlo stát, že pokud by proběhla přímá volba hlavy státu podle takto nestandardně schváleného zákona, tak by si třeba neúspěšní kandidáti mohli stěžovat u Ústavního soudu a napadnout proceduru přijímaní takového změny ústavy."

"Předpokládám, že většina senátorů ODS bude respektovat koaliční smlouvu a zákon podpoří," zmínil Pospíšil. Podporu ze stran senátorů sociální demokracie deklaroval i předseda ČSSD Sobotka.

Šéf komunistů Filip pak rozvedl výhrady své strany. "Není pravda, že se tu jmenování bankovní rady za 20 let osvědčilo. Je jasné, že se neosvědčilo, jakým způsobem se jmenuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. A máme smutnou zkušenost z toho, když prezident odvolával předsedkyni Nejvyššího soudu a ona u Ústavního soudu tu při vyhrála," uzavřel.

Karel Schwarzenberg jako zatím jediný oficiální prezidentský kandidát příští volby zmínil, že kampaň před její přímou variantou by podle něj začala zhruba dva měsíce před hlasováním veřejnosti.

Senátoři uvítali schválení přímé volby prezidenta

Senátoři napříč politickými stranami uvítali přímou volbu prezidenta, kterou schválila ve středu Poslanecká sněmovna. Zákonodárci oslovení agenturou Mediafax se shodují na tom, že při hlasování v horní komoře se pro změnu ústavy najde dostatečný počet hlasů.

Kladně hodnotí středeční hlasování poslanců předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Osobně se prý zasadí o to, aby nedošlo při projednávání přímé volby v horní komoře ke zbytečným průtahům.

"Samozřejmě diskuse musí proběhnout, senátoři musí mít dostatek prostoru, ale udělám maximum proto, abychom to všechno zvládli bez problému," sdělil Štěch, který podle svých slov přímou volbu při hlasování podpoří.

Pozitivně vnímá výsledek jednání sněmovny o přímé volbě hlavy státu i místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). "Naplňují se tím sliby, které všechny demokratické strany měly. Samozřejmě teď je na řadě Senát a jeho absolutní oranžová většina. Bude na ČSSD, jak to teď dopadne. Klub ODS bude hlasovat pro. Ale nás je tady pětadvacet. Rozhodnutí je na sociální demokracii," konstatoval.

Zdá se, že jediným zádrhelem při projednávání přímé volby v Senátu může být jeden ze tří pozměňovacích návrhů ČSSD - konkrétně změna ve jmenování členů bankovní rady České národní banky (ČNB).

Například senátor a člen ústavně-právního výboru Jiří Dienstbier (ČSSD) sice označil schválení změny ústavy za dobrý krok, ale zdůraznil, že pro sociální demokraty představovaly změny v systému jmenování členů bankovní rady důležitou podmínku pro přijetí návrhu.

"Nicméně ten fakt, že zákon sněmovnou prošel, je dobře, uvidíme, jaká bude procedura jednání v Senátu. Ale v každém případě můžu za klub ČSSD říct, že uděláme vše pro to, aby byla přímá volba schválena," prohlásil.

Na případné potíže, které mohou vzniknout nepřijetím pozměňovacího návrhu sociálních demokratů ve sněmovně, upozornila i senátorka Soňa Paukrtová z klubu TOP 09. "V případě, že neprošel ten návrh, ve kterém by se Senát nějakým způsobem podílel na jmenování členů bankovní rady, tak to bude v horní komoře komplikovanější," poznamenala.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila vládní návrh ústavního zákonu, který zavádí přímou volbu prezidenta. Nástupce Václava Klause na Pražském hradě by tak mohla veřejnost volit v roce 2013 už přímo.

Poslanci ale přijali pouze dva ze tří pozměňovacích návrhů ČSSD, neprošla změna ve jmenování členů bankovní rady ČNB. Podle prvního bude mít přímo volený prezident imunitu v rozsahu, v jakém se navrhuje pro poslance. Tedy omezenou pouze na dobu vykonávání jeho mandátu. Prezidentova pravomoc zastavit trestní stíhání bude nově muset podléhat kontrasignaci premiéra nebo ministra spravedlnosti.

Autor: Jan Kálal, Karolína Brožová, Tomáš Paták